Mladší Šťastný smolař měl premiéru v roce 2012 a obešel se bez královských postav, Pyšná princezna se zrodila roku 1952 a zažila tvrdé politické popotahování. Jestli dnešním divákům připadá příliš proletářská, tehdejším ideologům se zdála naopak nebezpečně zpátečnická. Škrtli veškerá kouzla s výjimkou zpívající květiny, král jim vadil, dokud se nepřevlékl do šatu prostého zahradníka, vložili mu do úst budovatelské plány, zkrátka ke šťastnému konci se pohádka probíjela řadou nešťastných překážek včetně stranicky nepřijatelné romance Vladimíra Ráže s Alenou Vránovou, tehdy Kohoutovou.
Ale nakonec vzali Pyšnou princeznu na milost, neboť „první československá filmová hraná pohádka podává dětem uměleckou formou poučení, jak je nutno chápat smysl života v práci“, a třináct let po premiéře šla poprvé do televize.
Od té doby mnohokrát, předloni i loni ji vidělo kolem milionu lidí – pokud se vysílá o svátcích, mimo sezonu je jich méně. A Šťastný smolař? Při premiéře měl skoro dva miliony diváků, každý další rok vždy kolem milionu.
Peoplemetry zkrátka propast let i režimů srovnaly.
