"Máte pravdu, českou hitparádu bychom měli dělat, ale máme o ní své představy," říká generální ředitel České televize Dušan Chmelíček, podle kterého se ČT nechce řídit nabídkami "zvenku". "Různí lidé nám nabízeli různé typy hitparád, ale nebyly tak kvalitní, jak si představujeme," upřesňuje Chmelíček.
VŠELÉK ZVANÝ ESTRÁDA?
Televize vštípí veřejnosti nové jméno rychleji než všechna ostatní média dohromady. Kdyby byly domácí televize odvážnější, respektive kdyby se soustředěně zaměřily na mladší posluchače, zasáhly by je hudbou daleko přesvědčivěji. To si myslí mnoho lidí z rádií. Argumentují americkým rapperem jménem Eminem - ten zdomácněl v sousedním Polsku právě díky vysílání televize. Tamější rozhlasové stanice se k ní přidaly, až když Eminemovo jméno začalo "frčet". Něco podobného u nás není možné.
Televize Nova, která odsává z trhu nejvíc reklam, je nastavena po chuti starších nebo co do vkusu konzervativních posluchačů. Videoklipy Nova vysílá hlavně v teenagerském pořadu Eso nebo v ranním vysílání. Nova se stala do jisté míry vzorem pro ČT 1, která se vzdala možnosti vytvořit vůči nováctví alternativu. A tak jsou hlavní programy největších českých stanic nastaveny podle věkového modelu "čtyřicet plus" nebo "padesát plus". Důsledek je nabíledni: točí se další a další estrády.
"Hlavním kritériem je samozřejmě sledovanost. Já se snažím, aby se na obrazovku dostala nová jména, riskuji, a jsem za to stále peskován," brání se Radan Dolejš, dramaturg zábavného pořadu Novoty, ve kterém nachází prostor i jeho skupina Šlapeto. Jako příklad nové tváře jmenuje písničkáře Jindru Kejaka.
Jenže hudební provoz by si žádal širší stylový záběr: jak v oblasti videoklipů, tak v přenosech koncertů (tady může být momentální náplastí série komorních koncertů ze série MTV Unplugged, již průběžně vysílá ČT 2). "Pravidelnou" muziku ovšem najdete spíš na ČT 1 ve zpravodajském pořadu Dobré ráno. Ten vlastně odvysílá nejvíc videoklipů ze všech ostatních pořadů na ČT, Nově i Primě. "Podle našich průzkumů jsou videoklipy oblíbené u mladších posluchačů a nevadí lidem středního věku. Nejvíc výhrad má starší generace," říká dramaturg Dobrého rána Václav Vaněček.
Kromě rána tak na aktuální domácí i světovou produkci té umělecky slušnější části pop-music zbývá doslova noc - viz blok kvalitních videoklipů Velká noční hudba, který vždy ze soboty na neděli vysílá ČT 2 po skončení talk-show Noc s Andělem. Uvést ještě můžeme - co se vysílání klipů týče - podvečerní Paskvil z ČT 2, zaměřený vesměs na klubovou a elektronickou scénu.
HLEDÁ SE PADESÁT MILIONŮ
Loni byly videoklipy vyřazeny z hlasování Cen hudební akademie. Šéfové gramofonových firem tvrdí, že je nemá cenu vyrábět, protože v domácích televizích se příliš neohřejí. "Situace je složitější v tom, že český trh je opravdu malý. Velké zahraniční stanice k nám nespěchají. Asi nám nepomohly diskuse kolem Novy," říká Vladimír Kočandrle, šéf firmy Monitor-EMI. Například MTV se nejspíš uchytí dříve v Rumunsku než v České republice.
Kapitáni českého hudebního byznysu uvažovali, že by peníze, které vydávají na propagaci hvězd, "nasypali" do spřízněného hudebního kanálu. U velkých televizí jej nenašli. Na stanici UPC, šířené kabelem i prostřednictvím satelitu, by stál provoz hudebního kanálu asi 50 milionů ročně. To se zdá gramofirmám příliš. "Zatím je předčasné o tom mluvit. My teprve jedeme do Kolína nad Rýnem, kde máme schůzku s představitelem televize Viva. Přišlo by mi reálné, kdybychom měli v jejich regionálním vysílání dvounebo tříhodinové okénko," říká Kočandrle.
Český hudební kanál je podle představ mocných mužů hudebního byznysu nezaplatitelný. "Hudební kanál sice patří k nejlevnějším typům televize, ale nejdražší položkou by byla práva. Jestliže rádia odvádějí deset procent ochranným organizacím, je nasnadě, že značná suma by padla na autorská práva z klipů. A druhá velká položka představuje platbu za přenos signálu," říká výkonný ředitel Bontonu Zdeněk Kozák. Právě proto, že existuje množství variant, nechtěl vyčíslit náklady přesněji.
Tím se bludný český kruh uzavírá: desky jsou drahé a lidé je nechtějí kupovat, rádia až výjimky nestojí o nová, byť hudebně sebezajímavější jména, a české televizní stanice činí každou jinou než tu nejprostřednější muziku pouhou služkou estrád nebo ji odstrkují na dvorek nezajímavých vysílacích časů.
VŠELÉK ZVANÝ ESTRÁDA?
| "Já jsem vlastně ráda, že vysíláme Noc s Andělem tak pozdě. Kdybychom měli dobrý čas a vysokou sledovanost, byla bych pod větším tlakem ze strany televize i gramofonových firem. Vím, že prosadit každý nový nebo klipový pořad v České televizi je problém." Markéta Turková, dramaturgyně Noci s Andělem |
| "Specializovaný hudební kanál, který by ČT mohla zřídit s nástupem digitalizace? No to by byla bomba! To si umím docela dobře představit." Dušan Chmelíček, ředitel České televize |
| "Nejde nám o konkrétní obchodní kampaň, o přímý prodej, ale o to, aby byl o hudbu ve společnosti zájem a aby trh nebyl statický." Vladimír Kočandrle, šéf firmy Monitor-EMI |
Televize Nova, která odsává z trhu nejvíc reklam, je nastavena po chuti starších nebo co do vkusu konzervativních posluchačů. Videoklipy Nova vysílá hlavně v teenagerském pořadu Eso nebo v ranním vysílání. Nova se stala do jisté míry vzorem pro ČT 1, která se vzdala možnosti vytvořit vůči nováctví alternativu. A tak jsou hlavní programy největších českých stanic nastaveny podle věkového modelu "čtyřicet plus" nebo "padesát plus". Důsledek je nabíledni: točí se další a další estrády.
"Hlavním kritériem je samozřejmě sledovanost. Já se snažím, aby se na obrazovku dostala nová jména, riskuji, a jsem za to stále peskován," brání se Radan Dolejš, dramaturg zábavného pořadu Novoty, ve kterém nachází prostor i jeho skupina Šlapeto. Jako příklad nové tváře jmenuje písničkáře Jindru Kejaka.
Jenže hudební provoz by si žádal širší stylový záběr: jak v oblasti videoklipů, tak v přenosech koncertů (tady může být momentální náplastí série komorních koncertů ze série MTV Unplugged, již průběžně vysílá ČT 2). "Pravidelnou" muziku ovšem najdete spíš na ČT 1 ve zpravodajském pořadu Dobré ráno. Ten vlastně odvysílá nejvíc videoklipů ze všech ostatních pořadů na ČT, Nově i Primě. "Podle našich průzkumů jsou videoklipy oblíbené u mladších posluchačů a nevadí lidem středního věku. Nejvíc výhrad má starší generace," říká dramaturg Dobrého rána Václav Vaněček.
Kromě rána tak na aktuální domácí i světovou produkci té umělecky slušnější části pop-music zbývá doslova noc - viz blok kvalitních videoklipů Velká noční hudba, který vždy ze soboty na neděli vysílá ČT 2 po skončení talk-show Noc s Andělem. Uvést ještě můžeme - co se vysílání klipů týče - podvečerní Paskvil z ČT 2, zaměřený vesměs na klubovou a elektronickou scénu.
HLEDÁ SE PADESÁT MILIONŮ
Loni byly videoklipy vyřazeny z hlasování Cen hudební akademie. Šéfové gramofonových firem tvrdí, že je nemá cenu vyrábět, protože v domácích televizích se příliš neohřejí. "Situace je složitější v tom, že český trh je opravdu malý. Velké zahraniční stanice k nám nespěchají. Asi nám nepomohly diskuse kolem Novy," říká Vladimír Kočandrle, šéf firmy Monitor-EMI. Například MTV se nejspíš uchytí dříve v Rumunsku než v České republice.
Kapitáni českého hudebního byznysu uvažovali, že by peníze, které vydávají na propagaci hvězd, "nasypali" do spřízněného hudebního kanálu. U velkých televizí jej nenašli. Na stanici UPC, šířené kabelem i prostřednictvím satelitu, by stál provoz hudebního kanálu asi 50 milionů ročně. To se zdá gramofirmám příliš. "Zatím je předčasné o tom mluvit. My teprve jedeme do Kolína nad Rýnem, kde máme schůzku s představitelem televize Viva. Přišlo by mi reálné, kdybychom měli v jejich regionálním vysílání dvounebo tříhodinové okénko," říká Kočandrle.
Český hudební kanál je podle představ mocných mužů hudebního byznysu nezaplatitelný. "Hudební kanál sice patří k nejlevnějším typům televize, ale nejdražší položkou by byla práva. Jestliže rádia odvádějí deset procent ochranným organizacím, je nasnadě, že značná suma by padla na autorská práva z klipů. A druhá velká položka představuje platbu za přenos signálu," říká výkonný ředitel Bontonu Zdeněk Kozák. Právě proto, že existuje množství variant, nechtěl vyčíslit náklady přesněji.
Tím se bludný český kruh uzavírá: desky jsou drahé a lidé je nechtějí kupovat, rádia až výjimky nestojí o nová, byť hudebně sebezajímavější jména, a české televizní stanice činí každou jinou než tu nejprostřednější muziku pouhou služkou estrád nebo ji odstrkují na dvorek nezajímavých vysílacích časů.
