Upozornění rady žádající nápravu ve věcech, které by mohly ohrozit vývoj dětí a mladistvých, se týkají nejen krimi včetně Případů 1. oddělení, ale i titulů navenek krotkých. Ve Všechnopárty vadil výrok "tenista musí být trošku hajzl", v Ordinaci v růžové zahradě výrazy "kráva" a "děvko", v Románu pro muže "mnohonásobný výskyt" slova vole.
"Seznam nepřípustných slov ani situací nemáme, vycházíme vždy z jazykovědy a kontextu," ujišťuje místopředseda rady Milan Bouška. Ovšem její upozornění obsahují seznam nadávek, na kterém se vedle jasných vulgarit objevují třeba "prasopes" nebo "tydýt".
Mezi tvůrci se proto začíná šířit autocenzura, změkčují filmy i tam, kde to odporuje žánru, jen aby na obrazovce neměly problém. "Pak budou zabijáci klít krucajdá a milenci ležet vedle sebe bez doteku," prorokuje producent Adam Dvořák. Sílí i tlak na dodatečnou "sterilizaci" děl pro internetové vysílání, což však šéf ČT vylučuje.
Řešení vidí v takzvaném labelování čili označování sporných pořadů, aby varovaní rodiče sami rozhodli. Tak to dělají ve světě, u nás to zkusila Nova s Expoziturou, ale přesto dostala pokutu 300 tisíc korun. Musel by se změnit zákon.
Která ze slov, jež uvádí rada jako příklad, vám vadí nejméně?
Téma, které přináší MF DNES v sobotní příloze Scéna, otevírá otázku, zda dětem více neubližuje zpravodajské "uřezávání hlav" než zlidovělé "do hajzlu" či odhalené ňadro. A také proč umravňovat televizi pro generaci, která se na internetu běžně dostane k mnohem tvrdšímu obsahu.
Kvůli "nevhodným" výrazům se řešil i seriál Čtvrtá hvězda