Snímek podle autorů scenáristy Luďka Navary, redaktora MF DNES, a režiséra Jaroslava Bařinky dokazuje, že totalitní režimy jako komunismus a nacismus stály na stejných lidech, schopných všeho.
"Chtěli jsme ukázat, že zlo spolupracuje s jakýmkoli režimem. Tutter dokázal stejně dobře sloužit jedné moci jako druhé," uvedl režisér filmu Jaroslav Bařinka.
"Totalitní režimy totiž umožňují lidem rozvinout všechny své horší vlastnosti," dodal Navara.
Hlavní osu filmu tvoří osudy pražského rodáka Kurta Wernera Tuttera, za války zástupce velitele protipartyzánské jednotky Josef, která na konci války vraždila na Slovensku a na Moravě.
Jedním z míst, které padlo za oběť nacistickému teroru, byla pasekářská osada Ploština nedaleko Valašských Klobouků. Těsně před koncem války, 19. dubna 1945, zde protipartyzánská jednotka bestiálně zavraždila sedmadvacet nevinných civilních obyvatel, z toho jednu ženu.
"Ploština se řadí k dalším podobně postiženým obcím, jako byly Prlov, Slaš, Loučka nebo Javoříčko, kde na sklonku války zabíjela a řádila esesácká komanda spolu s gestapem," uvedl historik Jan Břečka.
Ploštinská tragédie se stala i námětem známé knihy Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen, podle které byl v 60. letech natočen stejnojmenný film Jána Kadára a Elmara Klose.
Po válce byl sice Tutter dopaden a v dubnu 1948 souzen Mimořádným lidovým soudem v Bratislavě, ne však za své zločiny na Ploštině. Když si odpykal šestiletý trest, využila ho československá Státní bezpečnost, která ho nasadila jako výkonného agenta s krycím jménem Konrad II do Německa.
Autorům dokumentu Smrt si říká Tutter se podařilo získat autentické výpovědi pamětníků i příbuzných obětí, ale i lidí, kteří Tuttera poznali po válce jako váženého muže, o jehož bezcitnosti neměli ani ponětí.
"Poznal jsem ho osobně, měl příjemnou povahu. Pořád se ptal lidí, co dělají a jaký mají názor. Nic špatného jsem si o něm nemyslel, vůbec jsem netušil, co dělá," řekl například o Tutterovi Winfried Bauman z bavorského Kötzingu, kde nacistický zločinec žil a v roce 1983 zemřel jako vážený občan, aniž vyšla najevo jeho minulost.
"Jsme si vědomi toho, že v našem filmu je spousta nedořešených věcí, které čekají na probádání historiky. Když ten snímek někoho přiměje, aby to udělal, dokument svůj účel splnil," řekl režisér Bařinka.
Jako vypravěč provází celým dokumentem slovenský spisovatel Lubomír Feldek. "Velmi rád jsem přijal nabídku scenáristy Luďka Navary," uvedl Feldek.
