Taťána Kuchařová a Marek Eben v zákulisí StarDance VI (16. prosince 2013)

Taťána Kuchařová a Marek Eben v zákulisí StarDance VI (16. prosince 2013) | foto: Česká televize / Mikuláš Křepelka

Začíná klíčová televizní bitva. Ale vyhrát ji může jen finále v hokeji

  • 31
Také letos na podzim bude hlavní televizní sezona především soubojem domácích seriálů. Také letos se v zábavě utkají StarDance se SuperStar a Talentem. A také letos to nevypadá na průlomový experiment ani hit se čtyřmi miliony diváků. Nápad chybí celé Evropě.

Reprízová nuda prázdnin končí, jenže ani v sezoně premiér to na velké vzrušení nevypadá. Žádná ze stanic totiž neměla odvahu vsadit na jinou zbraň než nový domácí seriál.

Jedna věc zarazí: Nova se ze souboje premiérových titulů stáhla. Lídr trhu se drží osvědčených sérií Ordinace v růžové zahradě či Doktoři z Počátků, které vypodloží rovněž prověřenou licenční zábavou, pořady SuperStar a MasterChef. Leda by Nova nevydržela snervy aběhem podzimu něco přihodila.

Jako na TýTý

Vlastní novinky naopak uchystala TV Barrandov, ale její poradna Tchyně či cyklus reálných případů Podvodníci do hlavní bitvy sotva zasáhnou. Takže podzim připomene letošní ceny ankety televizní popularity TýTý, kde se utkaly pouze ČT a Prima. O nové podobě skomíravé soutěže televizí se má jednat koncem léta, nicméně bez ohledu na příští výsledek testu divácké obliby je jasné, že v kategorii za inovaci programu by dostaly hlas opět jen Prima a ČT. I když nijak mohutný.

Prima druhou řadu Vinařů, loni svého nejúspěšnějšího pořadu, jehož postavy přenesla z Moravy do Čech, postaví na neděle proti SuperStar na Nově. Své úterky dál zasvětí Cestám domů, ale eso vynese v pondělí a středu, kdy Nova pokračuje v kuchařské show MasterChef. Oním trumfem, na nějž Prima sází vše, je zbrusu nový Přístav. „Pohodový seriál z chatařského prostředí nabídne spoustu humorných situací, slunce, vody, léta a osudů. Diváci v něm objeví specifickou poetiku, zavzpomínají na vlastní zážitky od vody a nechají se jím provázet celý podzim,“ věří ředitel Primy Marek Singer, že zabere i herecké obsazení v čele s Martinem Dejdarem, Vandou Hybnerovou i Petrem Čtvrtníčkem. Ovšem podle popisu slibuje Přístav zase jen další vztahovou kroniku, byť v jiném prostředí.

V zábavě prázdno

Zvláštní je, že žánr původní krimi – pokud Nova na poslední chvíli nevytasí Expozituru 2 – pěstuje už výhradně Česká televize. Její podzimní pondělky obsadí sedmidílný Labyrint, který pak vystřídá šestidílné Místo zločinu Plzeň. Pondělky ČT budou završeny sitkomem Rudyho má každý rád a pátky by měl vybojovat Miroslav Donutil coby Doktor Martin. Úterky, čtvrtky i neděle budou na ČT1 reprízové. „Jednak jsme investovali do StarDance, jednak retro stále zabírá, i když se nesmí přehánět,“ vykládá strategii ředitel ČT Petr Dvořák. Jistě, ČT pěstuje na rozdíl od konkurence i dokumenty, ale zároveň se od veřejné služby čekají průlomové provokativní pořady, jakým byl třeba kontroverzní sitkom Čtvrtá hvězda. Má v rukávu něco podobného? „Bohužel nemáme, rádi bychom, ale nejsou tvůrci,“ krčí Dvořák rameny.

Stejně vysvětluje zarážející fakt, že hned dvě z novinek vznikly podle zahraniční licence, britského seriálu Doc Martin a amerického sitkomu Raymonda má každý rád. „Zkoušíme to. Raději bychom měli původní látky, ale lidí, kteří umějí psát, není u nás nekonečný počet,“ opakuje ředitel ČT.

Podobné vakuum trvá v zábavě, kde se znovu potká už obehrané kolečko SuperStar, StarDance, Česko Slovensko má talent. „Dva roky hledáme na všech veletrzích typ moderní zábavy s gradací a přesahem, ale nic se neobjevilo. Všechny evropské televize postihla stejná vyprázdněnost a společnosti Endemol či Fremantle už produkují pouze upravené variace svých slavných soutěží,“ upozorňuje Dvořák.

Jaké trendy přejímáme z Ameriky? Jednak přechod filmových režisérů k televizní tvorbě, ale také jejich přesun k produkci pro internetové stanice. Pro Netflix či Amazon točí hvězdy jako Angelina Jolie či Woody Allen, u nás si internetový seriál po Marku Najbrtovi zkouší právě tvůrce Čtvrté hvězdy Jan Prušinovský. Klasické televize nemohou filmaře zavřít do klece, zvláště když samy pociťují, jak strmě stoupá podíl sledování jejich vlastních pořadů v internetovém vysílání.

Právě teď

Sledovat televizi už dávno neznamená jen tradiční „bedýnku“, program se přijímá přes různé typy zařízení – a spolu s tím přibývají vrásky zákonodárcům. Kdo totiž odmítal platit koncesionářské poplatky, protože nemá doma televizor, pustí si zpravodajský kanál ČT24 třeba na mobilu: měl by tedy platit taky?

Paradoxně však i v éře internetu narůstá doba strávená sledováním klasických televizí. Odborníci to vysvětlují tím, že se mění způsob, jak divák televizní program vnímá. Nesoustředí se už na jediný zážitek, má puštěný televizní přijímač a zároveň například otevřený tablet.

K tomu se zvyšuje počet menších tematických stanic. Erika Luzsicza z firmy Axocom, jež mnohé zastupuje, jich napočítala přes sto a stále se rodí nové. Kdy se to zastaví?

„Nikdy,“ směje se Dvořák, „digitální prostor je široký, budou vznikat a zanikat jako webové projekty, jen jejich zaměření bude stále užší,“ předpovídá stanice typu Počasí v Praze nebo TV Pohlreich.

Což však znamená, že se publikum dál drobí. Může se ještě stát jako kdysi, že se sejdou u jednoho pořadu čtyři miliony diváků? „Umím si představit jedině naše hokejisty ve finále, povodně nebo jiný emočně silný okamžik, který motivuje lidi, aby se spojili bez ohledu na to, co sledují obvykle. Důležité je, že to musí být živé, to, co se děje právě teď; tam leží budoucnost televizí,“ soudí Dvořák. Protože všechno ostatní od filmů po zábavu najdou lidé na internetu.