Multimediální veletrh Milia vznikl před šesti lety v odezvě na nástup internetu a nosičů CD-ROM. V minulých ročnících se akce soustředila na výukový, informační, referenční, popřípadě rodinný a umělecký software; letos se rozrostla o kategorii počítačových her.
Důvody, proč byly právě hry, kterým je ve světě věnována řada jiných přehlídek, zde vzaty na vědomí, jsou jednoduché: obnášejí značný reklamní potenciál. Jde o obor, jehož prodejní obrat dosahuje ve Spojených státech velikosti tamního filmového průmyslu. A za druhé: tvůrci her - ať již jde o prostoduché střílečky či o objevitelské vesmírné výpravy - nejpružněji vstřebávájí technologické dostihy - i proto, že mají k dispozici hodně peněz.
Pochod techniky demonstrovala na letošní Milii například oficiální prezentace nového procesoru Pentium III firmy Intel, či nová generace počítačů Apple, doplněná o adekvátně svěží programové vybavení.
Samostatnou kapitolu představuje nástup digitální televize, které byl na veletrhu věnován značný prostor, a také televizních přijímačů umožňujících napojení na Internet. Výrobci různě modifikovaných systémů v současnosti vedou bitvy o trh, ale výsledek bude v principu vždy stejný - televize coby terminál pro příjem interaktivních programů. Připočtou-li se k tomu z druhé strany nejnovější počítače, jejichž multimediální schopnosti se naopak stále více blíží kvalitním televizím, vzniká zde obrovská poptávka po informacích a programech - po obsahu, který má novými kanály proudit.
A v tomto bodě letošní Milia nenabídla o nic méně rozpačitější odpověď než například před rokem. Ke klasickým televizním pořadům se připojuje různá obloha buď servisní (počasí, sportovní výsledky, dopravní informace), či zábavní (hry, kursy vaření), jenže stále chybí náplň, jejíž novost, či dokonce revolučnost by korespondovala s obdobnými skoky v technice.
Výrobci a firmy zaměřené na průzkum trhu tak sice i na Milii nabízeli odvážná prodejní čísla - například v Británii mají být na konci roku zhruba dva miliony digitálních přijímačů, ale při řeči o programové nabídce se vždy uchylují k mlhavé frázi o "nové interaktivitě".
Milia letos také potvrdila průlom nového nosiče DVD do světa filmového, hudebního i počítačového průmyslu.
Avšak rovněž u DVD platí, že technika je mnohdy v předstihu před stávajícími možnostmi svého využití. Jen filmový průmysl zdá se reagovat v "reálném" čase: velké zámořské společnosti vzaly kotouče DVD, tvarově totožné s klasickými "cédéčky", zasvé - v USA je v současnosti na tomto nosiči přístupno přes dva tisíce pět set filmových titulů a počet prodaných DVD přehrávačů meziměsíčně stoupá o třicet procent. Letos by pak filmové DVD kotouče měly výrazně nastoupit i v Evropě a výhledově se zdá, že obecně vytlačí videokazety.
Hudební průmysl se oproti tomu nemůže rozhodnout, kdy technologii DVD pustí do branže. A tvůrci počítačových multimédií zatím hledají způsob, jak s formátem DVD-ROM, jehož kapacita až desetinásobně předstihuje CD-ROM, účelně pracovat.
Informace o prvních DVD-ROM titulech kolovaly již na loňské Milii, ale přinejmenším evropští výrobci se zdráhali prorokovat, kdy se opravdu objeví na trhu. Letos je vše jinak: řada velkých firem má DVD tituly ve své nabídce a také již sotva kdo zpochybňuje, že právě DVD-ROM představuje - zvláště ve spojení s internetem - novou kapitolu v multimediálním byznysu.
Skutečností však je, že snad všechny DVD-ROM produkty, jež byly na Milii letos k vidění, jsou v podstatě jen modifikacemi programů již známých z formátů CD-ROM. Francouzská firma HaVaS Interactive tak například umístila na DVD-ROM svůj úspěšný titul o historii lidstva, který ve formátu CD-ROM zabral celých pět disků, londýnská firma Dorling Kindersley obdobně přesunula na DVD svůj multimediální atlas světa a pražská společnost Dr. LangGroup zase svůj výukový program angličtiny.
Kdy však začnou vznikat skutečně původní DVD-ROM tituly, a nejen vylepšené verze CD-ROM? Jednak tehdy, až bude na trhu dostatečně velký počet počítačů vybavených potřebnou technikou. Je zřejmé, že v USA, kde velké společnosti od loňských Vánoc montují DVD-ROM mechaniky do běžných počítačů, se tak stane velmi brzo. Druhou podmínkou je invence tvůrců, kteří pochopí, co jim DVD formát skutečně dovoluje. Milia ukázala, že zatím si nejlépe vedou autoři počítačových her, kteří dále zdokonalili, a jako by "prohloubili" trojrozměrnou grafiku svých her. Otázkou je, jak právě tyto přednosti DVD dokážou využít například producenti encyklopedií či jazykových a výukových programů. Tak, aby jejich programy nabízely multimediální komfort počítačových her, ale zároveň tím nepřejímaly jejich plošší a často takřka jako vejce vejci podobný obsah.
Důvody, proč byly právě hry, kterým je ve světě věnována řada jiných přehlídek, zde vzaty na vědomí, jsou jednoduché: obnášejí značný reklamní potenciál. Jde o obor, jehož prodejní obrat dosahuje ve Spojených státech velikosti tamního filmového průmyslu. A za druhé: tvůrci her - ať již jde o prostoduché střílečky či o objevitelské vesmírné výpravy - nejpružněji vstřebávájí technologické dostihy - i proto, že mají k dispozici hodně peněz.
Pochod techniky demonstrovala na letošní Milii například oficiální prezentace nového procesoru Pentium III firmy Intel, či nová generace počítačů Apple, doplněná o adekvátně svěží programové vybavení.
Samostatnou kapitolu představuje nástup digitální televize, které byl na veletrhu věnován značný prostor, a také televizních přijímačů umožňujících napojení na Internet. Výrobci různě modifikovaných systémů v současnosti vedou bitvy o trh, ale výsledek bude v principu vždy stejný - televize coby terminál pro příjem interaktivních programů. Připočtou-li se k tomu z druhé strany nejnovější počítače, jejichž multimediální schopnosti se naopak stále více blíží kvalitním televizím, vzniká zde obrovská poptávka po informacích a programech - po obsahu, který má novými kanály proudit.
A v tomto bodě letošní Milia nenabídla o nic méně rozpačitější odpověď než například před rokem. Ke klasickým televizním pořadům se připojuje různá obloha buď servisní (počasí, sportovní výsledky, dopravní informace), či zábavní (hry, kursy vaření), jenže stále chybí náplň, jejíž novost, či dokonce revolučnost by korespondovala s obdobnými skoky v technice.
Výrobci a firmy zaměřené na průzkum trhu tak sice i na Milii nabízeli odvážná prodejní čísla - například v Británii mají být na konci roku zhruba dva miliony digitálních přijímačů, ale při řeči o programové nabídce se vždy uchylují k mlhavé frázi o "nové interaktivitě".
Milia letos také potvrdila průlom nového nosiče DVD do světa filmového, hudebního i počítačového průmyslu.
Avšak rovněž u DVD platí, že technika je mnohdy v předstihu před stávajícími možnostmi svého využití. Jen filmový průmysl zdá se reagovat v "reálném" čase: velké zámořské společnosti vzaly kotouče DVD, tvarově totožné s klasickými "cédéčky", zasvé - v USA je v současnosti na tomto nosiči přístupno přes dva tisíce pět set filmových titulů a počet prodaných DVD přehrávačů meziměsíčně stoupá o třicet procent. Letos by pak filmové DVD kotouče měly výrazně nastoupit i v Evropě a výhledově se zdá, že obecně vytlačí videokazety.
Hudební průmysl se oproti tomu nemůže rozhodnout, kdy technologii DVD pustí do branže. A tvůrci počítačových multimédií zatím hledají způsob, jak s formátem DVD-ROM, jehož kapacita až desetinásobně předstihuje CD-ROM, účelně pracovat.
Informace o prvních DVD-ROM titulech kolovaly již na loňské Milii, ale přinejmenším evropští výrobci se zdráhali prorokovat, kdy se opravdu objeví na trhu. Letos je vše jinak: řada velkých firem má DVD tituly ve své nabídce a také již sotva kdo zpochybňuje, že právě DVD-ROM představuje - zvláště ve spojení s internetem - novou kapitolu v multimediálním byznysu.
Skutečností však je, že snad všechny DVD-ROM produkty, jež byly na Milii letos k vidění, jsou v podstatě jen modifikacemi programů již známých z formátů CD-ROM. Francouzská firma HaVaS Interactive tak například umístila na DVD-ROM svůj úspěšný titul o historii lidstva, který ve formátu CD-ROM zabral celých pět disků, londýnská firma Dorling Kindersley obdobně přesunula na DVD svůj multimediální atlas světa a pražská společnost Dr. LangGroup zase svůj výukový program angličtiny.
Kdy však začnou vznikat skutečně původní DVD-ROM tituly, a nejen vylepšené verze CD-ROM? Jednak tehdy, až bude na trhu dostatečně velký počet počítačů vybavených potřebnou technikou. Je zřejmé, že v USA, kde velké společnosti od loňských Vánoc montují DVD-ROM mechaniky do běžných počítačů, se tak stane velmi brzo. Druhou podmínkou je invence tvůrců, kteří pochopí, co jim DVD formát skutečně dovoluje. Milia ukázala, že zatím si nejlépe vedou autoři počítačových her, kteří dále zdokonalili, a jako by "prohloubili" trojrozměrnou grafiku svých her. Otázkou je, jak právě tyto přednosti DVD dokážou využít například producenti encyklopedií či jazykových a výukových programů. Tak, aby jejich programy nabízely multimediální komfort počítačových her, ale zároveň tím nepřejímaly jejich plošší a často takřka jako vejce vejci podobný obsah.
