Expozice, kterou výtvarník zahájí osobně, bude dosud největším průřezem celého jeho díla. K vidění budou nejen obrazy, ale i Gigerovy filmové, hudební a multimediální projekty.
"Velmi si přál, aby se výstava konala v Praze," uvedl Ivan Mečl z nakladatelství Divus, který se na přípravě výstavy podílí.
Pro Gigera je Praha spojená se spisovateli Franzem Kafkou a Gustavem Meyrinkem, všestranným tvůrcem Alfredem Kubinem a dalšími významnými osobnostmi umění i myšlení, které se staly inspirací pro jeho tvorbu.
Pětašedesátiletý Giger bývá označován za největšího vizionáře mezi umělci 20. století. Stylově vyšel ze surrealismu, jehož formu naplnil postkatastrofickou skepsí i existencialismem, který přinesly obě světové války.
Přes koketování se stylem fantasy se však již v 70. letech přenesl k vlastní vizi technokultury. Vymyslel bytosti zvané biomechanoidi a za výtvarnou podobu filmového Vetřelce dostal Oscara.
Pro úspěch jeho filmového angažmá ale nelze opomínat jeho vlastní uměleckou tvorbu, která zahrnuje kresbu, malbu, výrobu šperků i nábytku.
Zkratkovité kresby odkazují na Mauritse Cornelise Eschera a jeho labyrinty i na komiksové příběhy; v malbě používá techniku airbrusche, kterou někdy kritici odsuzují jako málo "uměleckou".
Gigerovy postavy žijí drsným životem plným sexu. Při jeho zobrazování vychází z okultních praktik mystika Aleistera Crowleyho, historických vizí sabatu a studia mechaniky. Sochařská tvorba Gigera připomíná výzdobu paláců postavených civilizacemi, jež jsou od té pozemské vzdáleny celé světelné roky.
Organizátoři výstavy nabídnou návštěvníkům i publikace, plakáty i designové prvky spojené s autorem. Objeví se zde slavné dva díly Gigerova Necronomiconu (Giger byl prvním, kdo se toto významné dílo esoterické literatury pokusil ilustrovat, láhve Vetřelcova slizu i originální kovové šperky.
