Album vychází u prestižní chicagské značky Alligator, oporou jejíhož katalogu je zpěvačka již od poloviny 70. let.
V té době ovšem už byla v bluesovém žánru celebritou. Kariéru započala v první polovině 60. let u slavné firmy Chess pod producentským vedením slavného Willieho Dixona a patronací bluesových pěveckých hvězd Muddyho Waterse a Howlin´ Wolfa.
Zažila rozkvět chicagské bluesové scény, jejíž byla od začátku nekorunovanou pěveckou královnou, zažila i její komerční pokles a opět následný návrat do povědomí mladé generace od 70. let.
Právě pod křídly vlivného vydavatelství Alligator Taylorová kráčela od úspěchu k úspěchu: získala dvě ceny Grammy, na dalších osm byla nominována, a je majitelkou neuvěřitelných 24 Cen W. C. Handyho, nejprestižnějších ocenění bluesového světa (žádný jiný umělec takového počtu dodnes nedosáhl).
Není divu, že s tak úspěšným tvůrčím modelem – a navíc vzhledem k pokročilému věku – Taylorová na novém albu nikterak neexperimentuje a od začátku do konce hraje na jistotu. Je to totiž jistota s velkým J, podpořená jednoznačnou kvalitou.
I když dnes je na bluesové scéně v oblasti ženského zpěvu mnohem větší konkurence než v době jejích začátků, přídomek "královna" Taylorové stále patří: už od prvních taktů úvodní písně, když se opře do svých stále pevných, drsných a dokonale vyzpívaných hlasivek, poznáte, s kým máte tu čest.
Taylorová si na nové album sama složila několik nových písní, pár jich, jak je jejím zvykem, převzala – například od již nežijícího významného kytaristy Magic Sama či od svého někdejšího "kmotra" Willieho Dixona, který (nejen) jí v mládí dodal první várku hitů, z nichž na koncertech žije dodnes.
Doprovodit se Taylorová nechala hned třemi kapelami. Kromě svého koncertního bandu The Blues Machine to jsou dvě studiová seskupení, v nichž není nouze o velká instrumentalistická jména – například kytaristy Boba Margolina (kterého jsme viděli vloni jako hlavní hvězdu šumperského festivalu Blues Alive) či famózního harmonikáře Billyho Branche.
Koko Taylorová na albu Old School dokazuje, že nemá smysl se stydět za to, že je někdo "stará škola". A že i tato stará škola má co nabídnout dnešku: konec konců, na malé násobilce blues se za posledních sto let skoro nic nezměnilo.
Koko Taylor: Old School
Vyd. Alligator, distribuce v ČR Classic, délka CD 63:02
Hodnocení iDNES.cz: 80%
