Včera rozeslala naše nejznámější šansoniérka prostřednictvím svého vydavatelství Sony BMG tiskové prohlášení, ve kterém se praví: "Hana Hegerová se distancuje od knihy Vaše Hana Hegerová autora Petra Louky (Daranus), která je anoncována jako autentické vyprávění o ní a s ní. Hana Hegerová prohlašuje, že knihu neautorizovala, že s autorem ani s vydavatelem na přípravě knihy nespolupracovala, a nemůže tak ani ručit za relevanci zveřejněných informací. "
Na toto prohlášení zareagoval jednatel nakladatelství Daranus Josef Snětivý mimo jiné takto: "...zcela zodpovědně prohlašuji, že nakladatelství Daranus ani jeho představitelé a pracovníci nikdy tuto knihu neanoncovali jako ´autentické vyprávění o ní a s ní´, jak je nám tiskovým prohlášením paní Hegerové podsouváno, nýbrž jako monografii o Haně Hegerové."
Dále Snětivý přibližuje genezi knihy: "V září 2007 jsem telefonicky kontaktoval paní Hegerovou a požádal ji o spolupráci při vytváření knihy o ní. Paní Hegerová tuto nabídku odmítla, rozhodli jsme se tedy vydat monografii neautorizovanou, která se však samozřejmě drží objektivních a publikovaných fakt a jejíž vyznění je pro paní Hegerovou veskrze pozitivní."
V závěru prohlášení pak Snětivý sděluje, že "v jejím textu není nic, co by paní Hegerové mělo vadit, a rozhodně jsme neměli v úmyslu ji jakkoli skandalizovat.
Kniha je v tuto chvíli na trhu teprve dva týdny, ovšem podle vysokého prodeje je zřejmé, že ji široká obec fanoušků paní Hegerové přivítala s povděkem."
Nakladatelství Daranus skutečně neanoncuje knihu jako autorizované dílo, v tom má Snětivý pravdu. Lze také jen těžko bránit kterémukoli nakladateli iniciovat vznik neautorizovaného životopisu kterékoli známé osobnosti - i když tento žánr není u nás tolik rozšířen jako třeba ve Spojených státech, kniha o Hegerové zdaleka není v tomto smyslu první.
Problém není ani v tom, že by autor knihy Petr Louka chtěl Hanu Hegerovou kdovíjak skandalizovat (což je jinak velmi častým tématem neautorizovaných životopisů). Mluví o ní vždy s úctou, pracuje s všeobecně známými fakty a s největší pravděpodobností s autentickými citacemi.
V čem je tedy hlavní problém knihy Vaše Hana Hegerová? Tento svazek, na první pohled působící jako kuchařka jednohubek z Levných knih, prostě není osobnosti kalibru Hany Hegerové absolutně hoden.
Tragédie začíná při pohledu na knihu a při jejím prvním prolistování. Zoufalá grafická úprava (pouze základně "přelitý" text), papír, který se zdá být určen ke zcela jinému - možná "praktičtějšímu" - využití, než je tisk knihy, s výjimkou křídové vložené osmistránky žádné fotografie.
Prostě to nejlacinější, co lze v české polygrafii pořídit. Převedeno na hudbu - debut účastníka SuperStar vypadlého v druhém kole vydaný jeho babičkou za ušetřený důchod. Hegerová je ale přece jen trošku jiná liga, ne?
"Dílo zkázy" pak dovršuje samotný text, povrchní až hrůza, dobrý tak na dvě pokračování do barevného časopisu, určeného do čekáren u zubaře. Letem světem pojednaný životopis, ze kterého se vůbec nic nového nedozvíte, kapitola Postřehy a názory se zpěvaččinými citáty, vybranými za jedno odpoledne ve studovně časopisů v Městské knihovně, a na závěr skoro úplně prázdné rozhovory s Michalem Horáčkem a Petrem Maláskem. A jako skoro výsměšná tečka recept na brynzové halušky...
Hana Hegerová je nezpochybnitelně jednou z nejvýznamnějších osobností domácí hudební scény 20. století. Navíc dámou velmi zajímavého životního příběhu, který by pro schopného publicistu byla radost odhalovat pro sebe i pro čtenáře - ať už za spoluúčasti samotné zpěvačky, či bez ní.
Ze stávající "monografie" není cítit obdiv k umění Hany Hegerové, o kterém mluví zástupce nakladatelství, ale především touha zajistit si pořádný "vejvar" na předvánočním trhu. Případný argument, že výdělkem Daranus dotuje třeba vznik skutečně kvalitního a ve stejné době vydaného životopisu Jaromíra Nohavici z pera Josefa Rauvolfa, samozřejmě neobstojí. Nohavica si na sebe vydělá s přehledem sám.
Petr Louka: Vaše Hana Hegerová
Daranus, 144 stran
Hodnocení iDNES.cz: 20 %
