Taras Kuščynskyj byl jednou z nejvýznamnějších osobností české inscenované fotografie 60.– 70. let. Hlavním tématem jeho tvorby byla krása ženského těla. Na tehdejší dobu odvážná témata romanticky i existenciálně zabarvené ženské nahoty si získala popularitu v tehdy prudérním Československu i v zahraničí. Kuščynského potýkání se s normalizační cenzurou a maloměšťáctvím inspirovalo i námět filmu Karla Kachyni Dobré světlo z roku 1985.
Kuščynskyj byl rodák z Podkarpatské Rusi a vystudovaný architekt. Fotografii se začal věnovat již během 50. let, širokého uznání se však dopracoval až během předsrpnového společenského uvolnění. Od roku 1966 se živil jako nezávislý fotograf.
Taras Kuščynskyj: Jan Werich (70. léta)
Nedílnou součást jeho díla tvoří i osobité portréty herců a umělců či užitá a reklamní tvorba pro časopisy a kalendáře. V letech 1970–76 byl fotografem Divadla Semafor. Zásadní roli hrál i při organizaci fotografického hnutí jako zakládající člen skupiny Setkání.
Výstava na Staroměstské radnici vychází z bohatého archivu rodiny Kuščynských a prezentuje dobové autorské zvětšeniny v maximálně autentické podobě, které byly pro účely výstavy nově zrestaurovány. Výstavu doplňují i ukázky Kuščynského užité tvorby (kalendáře, obaly gramodesek apod.).
