Yemi se tak ani pořádně nestihnul vzpamatovat z minulého pobytu ve Spojených státech, a už se znovu chystá do New Yorku.
Jak jste se vlastně ke spolupráci s Westem dostal?
Byla to úplná náhoda. Přijel do Prahy natáčet film ke své nové desce a kamarádka producentka Jitka Fridrichová, se kterou jsem už dřív spolupracoval, dostala od klienta požadavek. Vzpomněla si na mě a zavolala mi. Nebylo to za moc peněz, ale řekl jsem si, že už jenom z prestiže to udělám, protože miluju filmařinu a každé natáčení je pro mě obrovským přínosem.
Jak ten požadavek zněl?
Tři baletky. Během hodinového čekání na schůzku jsem se ale dozvěděl, že jich má být ve skutečnosti dvanáct. A že se nejedná o nic malého, ale o čtyřminutovou choreografii. Dva dny nato už těch baletek bylo třicet a choreografie měla mít devět minut. Normálně se taková věc zkouší i měsíce, my na to měli čtyři dny. Byla to výzva, ale rozhodl jsem se, že budu střelec, a vyšlo to.
U Westa v prádelněV den akce jsem musel nakoupit barvy a u Westa doma v prádelně látku na vystoupení dobarvovat tak, aby ladila s trikoty. To, že v Čechách děláme spoustu věcí na koleně, se mi vyplatilo." |
Musím říct, že takhle hektické natáčení jsem nezažil. Na place byl devadesátičlenný štáb. Kaney West samozřejmě není režisér, ale měl představu, jak a co chce udělat, a protože nevěří cizímu vkusu, rozhodl se to udělat sám. Docházelo tam k řadě až absurdních situací. V jeden moment nakázal, že se má celý štáb do posledního člověka, včetně osvětlovačů a techniků, převléknout do obleků. Samozřejmě je neměli, a tak poslal produkci, aby jim nakoupila košile, kravaty a kalhoty.
Když nikomu moc nevěří, jak jste našli společnou řeč?
Den poté, co jsem se dozvěděl, že mám mít třicet baletek a celou noc jsem je sháněl, jsem přišel na natáčení, kde panovala hodně nervózní nálada. Nehrála hudba, herci i tanečnice běhali zmateně po place. Kanye přišel a zakřičel, ať mu ukážu, co mám. Nesnáším křik, tak jsem ho poprosil, ať zjedná pořádek, že jsme ani neměli čas něco nacvičit. Vzal jsem si do ruky megafon, aby mě bylo slyšet víc než ostatní, a začal volat povely. Všichni zmlkli a začalo se tancovat. Když to po devítí minutách, což je opravdu šíleně dlouho, skončilo, West se vydal směrem ke mně a já myslel, že mi ji vpálí. Namísto toho mě začal objímat a děkovat mi. A to bylo naše první pracovní setkání.
Na základě toho jste domluvili i další spolupráci na cenách MTV v Los Angeles?
první setkáníWest se vydal směrem ke mně a já myslel, že mi ji vpálí. Namísto toho mě začal objímat a děkovat mi. To bylo naše první pracovní setkání." |
Co jste odpověděl?
Řekl jsem, že to beru, ale že mám jednu podmínku: vezmu si s sebou vlastní lidi. Nechtěl jsem riskovat, že v Americe za tak krátkou dobu nenajdu dobré tanečníky a bez těch bych byl špatný choreograf. Nejdřív říkali, že jsou drahé letenky, ale pak napsal Kanye, že si mám vzít koho chci.
Koho jste si vybral?
Letělo nás pět: já, tři tanečnice, asistentka choreografa Lucie Drábková a můj tanečník Fugi jako asistent produkce. V plánu totiž bylo, že ještě v New Yorku budu muset najmout dalších 27 baletek. Chtěl jsem jich třicet, jako to bylo v tom filmu. Našel jsem je, ale nakonec to v den akce MTV zrušila a zbyly jen ty naše tři holky z Česka.
To jste měl na krku i produkci?
V podstatě. Přileteli jsme do New Yorku a první den jsme šli místo zkoušení na večeři, další den šel West na fashion week. Říkali mi: buď v klidu, tanečnice seženeme v Los Angeles, jenže tam jsme měli přijet v sobotu a v neděli už bylo předávání. Volal jsem na losangelskou baletní školu, do divadel a sháněl. Ale asi nejšílenější produkční moment byl, když jsme u Kanyeho Westa doma barvili látky v pračce.
Prosím?
Rozhodl jsem se totiž zahalit celou scénu do hedvábí, ale den před akcí jsem se dozvěděl, že podle amerického zákona na scénu nesmí žádná hořlavá látka. Myslel jsem, že se zblázním. Měl jsem vymyšlené efekty s větráky, pět dní jsme to trénovali, a najednou jsem musel vymyslet něco jiného. Po čtyřech hodinách jsem uspěl, něco skutečně sehnal, ale problém byl, že ta látka neměla správnou barvu. V den akce jsem proto musel nakoupit barvy a u Westa doma v prádelně látku na vystoupení dobarvovat tak, aby ladila s trikoty. To, že v Čechách děláme spoustu věcí na koleně, se mi vyplatilo.
I tak jste ale prý měli nakonec konflikt...
Pár hodin před přímým přenosem přišli z MTV s tím, že baletky jenom proběhnou, pak půjdou ze scény a v záběru už bude jenom West. Když jsem to slyšel, málem jsem vyletěl z kůže.
Co jste dělal?
Do Westa "šili" všichni - producenti, scénáristka, režisér - a on jen pokyvoval. Když odešli, šel jsem k němu a před šatnou plnou lidí jsem mu řekl: "Uvědomuješ si, že ti tady všichni jenom mažou med kolem huby, ale nedozvíš se od nich pravdu? Na těch zkouškách to vypadalo super a jestli ty baletky vynecháš, tak jsi celý koncept, který jsi chtěl, hodil do kanálu." V místnosti zavládlo absolutní ticho. West se zamyslel, nechal si přinést záznam ze zkoušek, kouknul na něj a hodinu před show zavolal režiséra a spol na kobereček. Ten to nakonec vzdal. "Je to vaše show, uděláme, co chcete," řekl.
Získal jste touhle akcí nějaké nové kontakty?
V zahraničí už sem pracoval a nikdy jsem nechtěl působit jako nějaký vyjevenec z Čech, protože chci téhle zemi dělat dobré jméno. Schválně si nikdy na nikoho neberu kontakty a s nikým se nefotím. Tentokrát jsem měl co dělat, potkal jsem se všemi - s Lady Gaga, Justinem Timberlakem, Usherem... Rihanna nám přišla do šatny gratulovat, jako to byla krásná show. Nechtěl jsem toho ale zneužívat. Když jste dobrý, někdo se ozve. Jestli ne, žádný kontakt stejně nepomůže.
Jste s Westem domluvení na další spolupráci?
Teď jedeme dělat Saturday Night Live, kde mám za úkol choreografii doplnit a vymyslet něco nového. Co bude dál, nevím. Vždycky mi ale říkají: "Tohle si schovej na turné" nebo "To použijeme jindy". Ale nerad bych to zakřiknul.
