Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Proč musí Tanečnice v pražských kulisách zkusit lásku podobojí

  5:55aktualizováno  5:55
Pražské kulisy hrají dobovou Paříž v životopisném snímku Tanečnice, kde Isadoru Duncanovou ztvárnila dcera slavného otce Lily-Rose Deppová. Hlavní role však patří méně známé, o to zajímavější hrdince v podání zpěvačky Soko.

Z filmu Tanečnice | foto: Artcam

Jméno Loie Fullerová nosila žena, která, lidově řečeno, měla pořádnou páru. Na jeviště pařížské Opery se protančila s průpravou z amerického rodea, ale co jí chybělo na křehkosti víly, vynahradila silou, houževnatostí a na svou dobu převratnými technickými nápady. Ideální hrdinka pro dobový životopis.

Fotogalerie

A byť postupuje tradičně, opravdu není špatný, vezme-li se v úvahu, že jde o celovečerní debut režisérky klipů Stéphanie Di Giusto. Jak se stalo zvykem, vyprávění začne „zprostředka“, tedy od prvního pařížského triumfu. Odtud se vrátí k dospívání dívky mezi honáky, na tancovačku s otcem, jenž skončí bizarně westernovou smrtí ve vaně, ke drilu upjaté matky v New Yorku 1892, kam se přestěhuje, a pokusům o hereckou dráhu.

Soko své postavě poskytla zvláštní směsici zranitelnosti a odolnosti. Jako neohrabaná panna se na konkurzu bezelstně ptá : Znásilníte mě? Připomíná nemotorné zvířátko, nicméně z prvního průšvihu na scéně udělá improvizační ctnost a najde svou příští cestu.

Film má nádech ženského románku, ale naštěstí pracuje s humorem a ví, proč na první taneční sólo nechává diváka tak dlouho čekat. Dnes by se řeklo, že stálo výhradně na svalech a světelných efektech, nicméně v éře avantgardy musel být divadelní účinek dokonalý.

Tanečnice

Francie / Belgie / Česko, 2016, 108 min

Režie: Stéphanie Di Giusto

Scénář: , , , , , , ,

Hrají: Soko, Gaspard Ulliel, Mélanie Thierry, Lily-Rose Depp

Hodnocení­: 60%

Teprve později, když k sobě již oslavovaná diva pozvedne mladší kolegyni – podle scénáře zákeřnou konkurentku Isadoru Duncanovou – vynikne rozdíl mezi ladností přirozeného pohybu a trénovanou dřinou, mezi vyzývavou éterickou lolitkou a vycepovanou atletkou s pozitivním dopingem.

Kontrastní profesní variace na Salieriho a Mozarta v průsvitných baletních řízách by úplně postačila, snímek však do vztahu obou tanečnic roubuje ještě lesbické náznaky; typicky francouzským, tedy strojeně okázalým, předůkladným způsobem, což se týká také jiných milostných zkušeností Fullerové.

Tuzemského diváka mohou rušit i kulisy pražského Obecního domu vydávané za kabaret Folies Bergere, nicméně jako český koproducentský vklad se osvědčily a náladu metropole nad Seinou za éry Belle Epoque hrají důvěryhodně, přinejmenším pro zbytek světa.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trailer k dokumentu Earth: Den na zázračné planetě
VIDEO: Jako Redford. Trojan namluvil pro kina Den na zázračné planetě

Od nejvyšších hor k nejvzdálenějším ostrovům, z hlubin džungle až do labyrintů velkoměst. Dokument Earth: Den na zázračné planetě, který koncem října vejde do...  celý článek

Záběr ze snímku O těle a duši
RECENZE: Jateční love story. Vítězná romance Berlinale čaruje humorem

Kdo se bojí leckdy odtažitých festivalových filmů, má jedinečnou šanci změnit názor. Protože stejně jedinečný a přitom divácky vstřícný je vítěz Berlinale O...  celý článek

Luba Skořepová ve svém posledním snímku Sama
RECENZE: Je Sama. Poslední vzkaz Luby Skořepové má nápad i sílu

Film, který dvaadevadesátiletá Luba Skořepová chtěla točit jako svůj poslední vzkaz, jde do kin rok po její smrti. Navíc jej uvedou i divadla, kam se nevšední...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.