Také slabikář může být krásnou knížkou

  • 2
"Máme maso. Máma mele. Ema solí." Podobné věty si z dětství pamatuje skoro každý a jen těžko si lze představit slabikář, kde by chyběly. Olomoucké pedagogické nakladatelství Prodos to zkusilo a snaží se děti upoutat jinak. Příběhy, poezií a jim rovnocennými ilustracemi, které jsou součástí učení.

Iniciátorkou tohoto netradičního slabikáře je didaktička Hana Mikulenková, básně napsal nositel Ceny Jiřího Ortena Radek Malý, hravé ilustrace vytvořil Matěj Forman. Slabikář doplňují pracovní sešity, skládací abeceda, písanky či příručka pro učitele. Jde o jedenáctý slabikář na trhu.

"Všechny současné slabikáře opomíjejí bouřlivý, zajímavý vývoj, který u nás byl do roku 1951. Poté se generace učily sovětskou metodou, která se používala dogmaticky. Stávající slabikáře se od této metody příliš neliší, je to skladba bezobsažných článků. Chtěli jsme dětem nabídnout texty, které by je bavily," říká autorka Hana Mikulenková.

"Za první republiky, protektorátu i těsně po válce si mohli učitelé vybírat mezi několika slabikáři a vyučovat podle nejrůznějších metod. Po válce a hlavně s nástupem komunistů k moci 'souboj' metod neožil, přestože se o to někteří jednotlivci pokoušeli," dodává.

Jako odstrašující příklad zmiňuje první socialistický slabikář První čítanka z roku 1951, který byl naplněný údernými a manipulativními texty a stal se jedinou povolenou učebnicí pro žáky prvních ročníků. Vytratil se z něj běžný život i rodinné vztahy a místo toho se v továrnách i na polích bojovalo za komunistickou budoucnost.

I předválečné slabikáře odrážely dobu (objevoval se v nich "císař pán" i "tatíček Masaryk"), nicméně podle Mikulenkové respektovaly přirozený a známý svět dítěte. Byly v nich příběhy o rodině, dětech či zvířátkách, říkanky i pohádky. Také nový slabikář nakladatelství Prodos vypráví především příběhy - dobrodružství bratrů Toma a Mata, jejich rodičů, kamarádů a kamarádek.

"Hledali jsme moderní metodu, která dobře vyhovuje osobnosti dnešního školáka, ale i společenským potřebám a požadavkům. Věříme, že se školy přeorientují na učení jednotlivých žáků a přestanou se zaměřovat na takzvaný průměr," vysvětluje Mikulenková. Kniha je členěna do několika oddílů, v nichž mají obrazy, básně a příběhy různé funkce.

Nejprve se děti učí vnímat obrázky a formulovat jejich obsah slovy, poté dojde na první samohlásky. V další části se malí čtenáři seznamují se souhláskami, slabikami a prvními slovy. Každé hlásce a písmenu je věnována dvoustrana, kterou uvozují obrázky.

Děti se tak postupně noří do příběhu - začínají jmény postav a postupně putují až k první příhodě o rodinném výletu. Zpestřením jsou básničky na jednotlivé hlásky, v této fázi však s příběhem souvisejí jen volně a vytvářejí vlastní fantazijní svět. V dalším oddíle jsou básničky určené pro samostatné čtení, přičemž obtížná slova jsou zvlášť vypsána ve sloupcích.

"Mám pocit, že čím omezenější prostor mám, tím větší náboj dávám do práce. Pro mě to byla radost a zábava - zvláštní svět, který ožil jen kvůli těm písmenkům," říká básník Radek Malý.

Ilustrátor Matěj Forman se k ilustrování slabikáře dostal hrou osudu - na dotaz z rozhlasového pořadu Knihovnička, kterou knihu by rád ilustroval, odpověděl, že slabikář. Několik dnů poté se mu ozvalo nakladatelství Prodos.

"Cítil jsem, že slabikář by neměl být suchopárný a školometský, že bych ho neměl stáhnout do nudné kategorie učebnic," podotkl Matěj Forman. S novým slabikářem je nadmíru spokojený. "Myslím, že takhle vypadá krásná knížka," dodal Forman s narážkou na některé slabikáře na trhu, které svou redakční péčí a volbou papíru připomínají reklamní katalogy.