Tenkrát se tu takhle "drze" nezačínalo: adeptka žurnalistiky – a už měla knihu, nadto se v ní ptala herců na soukromí.
S nástupem Maléřové se nepřímo uzavřela jedna podkapitola zdejší publicistiky: za prvního "interviewistu" v zemi byl během normalizace považován obezřetný perfekcionista Jiří Janoušek a zdálo se, že následovník není na dohled. Život je kulatý předjal příští časy s ofenzivou mladých, ničím (někdy ani znalostmi) nezatížených tazatelů.
Maléřová zůstala autorsky českým hercům věrná. Například coby mluvčí Národního divadla se s nimi setkávala pravidelně, s některými se spřátelila, oni jí umožnili nahlédnout do soukromí (určitým herečkám občas poslouží až jako zpovědnice).
A protože získali jistotu, že ona důvěry nezneužije, pouštěli ji stále blíž k sobě. Maléřová čerpá z těchto setkání pro své knihy, publikuje v nich i intimní záležitosti, avšak bez voyeurské pachuti.
Její svazky mají ambici být literaturou. A už léta tvoří jejich součást černobílé fotografie autorčina manžela Vlada Bohdana. A už léta tvoří jejich součást černobílé fotografie autorčina manžela Vlada Bohdana.
Nechci tvrdit, že nejnovější titul je dosavadním vyvrcholením této tvůrčí metody a manželské spolupráce; řekněme, že je jejich dotažením k určité mezi.
V sezoně 2004/2005 uvádělo pražské Divadlo Viola autorský cyklus Celá viola tvé duše. Zněly v něm texty Maléřové, vystaveny byly Bohdanovy fotografie, hostem pořadu vždy byla jedna herečka, k níž se část textů vztahovala. Stejnojmenná publikace vychází z dramaturgie cyklu.
Autorčina trvalá tendence k redukování faktů a k poetizaci výrazu došla zde do formy téměř básní v próze. Nina Divíšková, Dana Syslová, Emma Černá, Kateřina Burianová, Jitka Smutná, Jana Synková či Naďa Konvalinková jsou představeny výlučně z lidské stránky, ve zlomových situacích osobního života, v základních emočních rozpoloženích.
O herectví v této knize nejde. Maléřová tak oslovuje dvojí publikum. Jednak lidi, kteří znají herecké schopnosti dotyčných žen; těmto čtenářům překládá vhled, jenž – snad, patrně, třeba – umožní uvědomit si, z jakých osudů a bolestí může tato profese čerpat.
Jednak oslovuje i publikum, jež může mít o herectví dotyčných dam velmi skoupé povědomí, ale skrze jejich trable poznává svůj vlastní kříž. Já nejsem jediná(ý), kdo se trápí, život je zatraceně složitý, ale stojí za to žít – tato terapeutická dimenze je v Celé viole tvé duše nedílně přítomna.
Ačkoliv umění zhutněnosti je patrné jak v textech Maléřové, tak v portrétních a dokumentárních fotografiích Bohdanových, kniha má dublovaná místa.
Úvodní profilová charakteristika sepsaná Maléřovou většinou předjímá to, co herečka následně praví v monologické zpovědi. Obdobně Bohdan u Hudečkové, Syslové či Smutné představuje málo odlišné variace jednoho portrétu.
Maléřová se pohybuje na hraně: mezi básnivostí a vznešenou upovídaností, mezi vycizelovaným řemeslem, skoro uměním, a kýčem. Méně lichotivé kvalitativní póly jsou u ní na dohled jako téměř přirozené riziko její posedlostí povahopisy a "duší".
ZUZANA MALÉŘOVÁ: Celá viola tvé duše
Fotografie Vlado Bohdan. Doslov Alena Heinová, redakční spolupráce Anna Jurková, fotografie autorů Libuše Rudinská. X-Egem, Dobřichovice 2005, 144 stran, doporučená cena 280 korun.
