Jedenapadesát črt, převážně z let 1910–1914, které zachycují autorův boj o moderní umělecký výraz, je na komorní expozici v pražském Obecním domě vystaveno do 17. září.
Jde o část hodnotného souboru Moravské galerie v Brně, kde byla výstava představena začátkem roku. Sochařovy studie pocházejí většinou z Gutfreundovy pozůstalosti, od jeho bratra Emila, a doplnily je příležitostné koupě – naposledy čtyři kresby v roce 2001.
"Gutfreundovy kresby mají v jeho tvorbě specifický význam . Často byly součástí jeho sochařských přehlídek," říká kurátor výstavy Petr Ingerle z Moravské galerie.
Ačkoli v mnoha případech byly skici zamýšleny jako předstupně k plastikám, jen málokdy se s nimi dají bezprostředně ztotožnit. Tvoří tak samostatnou kapitolu tvorby českého modernisty.
Na výstavě se představuje soubor především Gutfreundových figurálních kompozic a studií hlav. Kresby z let 1910 a 1912 mapují autorovo expresivní období. Nejstarší skicou je hrubě načrtnutý Sedící ženský akt.
Další studie pak zachycují Gutfreundův vývoj ke kuboexpresionismu, kdy pomalu začíná využívat geometrie, a vrcholí obdobím kubistickým z let 1913–14, jež je na výstavě zastoupeno nejpočetněji.
Například u Postavy ženy nebo u Ženského aktu už lze jen stěží rozeznat podobu předloh. Nesou typické znaky kubistického avantgardního uměleckého hnutí a vyjadřují umělcovo hledání vlastního osobitého stylu pod vlivem pařížského uměleckého prostředí.
Naopak Gutfreundovy kresby z dvacátých let minulého století se přiklánějí až k naivnímu realismu – například Sedící dívčí akt či Žena s podepřenou hlavou. Všechny akty z různých období sochařovy tvorby vyzývají ke vzájemnému srovnání.
"Za rok uplyne osmdesát let od Gutfreundovy smrti a od chvíle, kdy v Obecním domě byla uspořádána jeho posmrtná výstava. Tato komorní expozice je tak předzvěstí věcí příštích," dodal kurátor.
Plné vstupné na výstavu činí 60, snížené 30 a rodinné 90 korun.
