Táborský: Jsme unavení, ale odhodlaní

Režiséři mu rádi svěřují záporné role, ale on s nadsázkou tvrdí, že by raději hrál Mirka Dušína. „Nikdy jsem se nechtěl zařadit do nějaké šarže, vždycky mi vyhovovaly mnohovrstevnaté postavy - to jsou zajímavé úkoly,“ říká herec pražského Divadla v Dlouhé Miroslav Táborský. Takový je i Norman, věrný garderobiér starého diktátorského herce. Premiéru hry Ronalda Harwooda uvede Divadlo v Dlouhé zítra na scéně Divadla Na zábradlí v režii Martina Huby; ten si zároveň zahraje i postavu onoho velkého herce Sira.

Vaším hereckým snem je Cyrano. Nemrzí vás, že roli Cyrana teď v Národním divadle získal váš kolega z inscenace Běsi - David Prachař?
Třeba si ho ještě někdy zahraju. Navíc už na svých snech tolik nelpím, protože jsem si uvědomil, že občas přicházejí úlohy, které by si člověk ani vysnít nedokázal. To si člověk uvědomí, až když si je zahraje. Potom ho teprve napadne, že tohle byl ten pravý herecký sen.

Garderobiéra režisér Martin Huba původně připravoval v Národním, kde měl být vaším partnerem Josef Somr. Ten nakonec ze zdravotních důvodů odstoupil. Když Divadlo v Dlouhé poničily srpnové povodně, nebál jste se, že z inscenace opět sejde?
Napadlo mě, že naše divadlo nebude mít sílu a prostředky na to, aby hned na začátku sezony nazkoušelo nové představení. Strašně - a nejen finančně - nás vyčerpává postupné obnovování „utopených“ inscenací. Jsem vděčný vedení divadla, že neváhalo a představení nasadilo i za těchto podmínek. Velkou roli sehrála ředitelka Divadla Na zábradlí Doubravka Svobodová, která Dlouhé poskytla celoročně zkušebnu i prostor pro reprízování Garderobiéra.

Jak jste vlastně přijal zprávy o tom, že se do Dlouhé valí voda?
Neměl jsem čas propadnout skepsi. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že divadlo je zatopené téměř po strop, tak se začala situace řešit. Vyklízeli jsme a zároveň hned přemýšleli, kde budeme hrát.

Nedostavuje se skepse teď, kdy se soubor trmácí po zájezdech, každou inscenaci uvádí v jiném divadle a zdá se, že některá představení nadobro spláchla voda?
Je to zkouška. Prožíváme nejhorší období, které snad brzy skončí. Postupně obnovujeme inscenace, jezdíme po zájezdech, do toho zkoušky. V divadle je dost lidí, kteří jsou hodně unavení. Obnovená představení jsou skoro premiérami: musíte je přezkoušet, nově nasvítit, vyrobit kostýmy a dekorace. Je to těžší, než jsme si zpočátku představovali, ale nemůžeme vystoupit z rozjetého vlaku. Všichni doufáme, že na konci roku budeme mít to nejhorší za sebou.

Dostojevského Běsy jste nedávno obnovili v Divadle na Vinohradech - po čtyřech měsících. Jak se dostáváte do role po tak dlouhé době?
Pro herce nejsou čtyři měsíce tolik. Nejvíc práce to dalo technikům, zvukařům, osvětlovačům a režisérce. V závěrečné fázi jsme strávili v divadle dvanáct hodin v kuse. Diváci nás však za námahu odměnili. Měl jsem pocit, že hrajeme pro šest stovek lidí, kteří nám fandí.

V Garderobiérovi hrajete s Martinem Hubou, který inscenaci zároveň režíruje. Jak vás z jeviště koriguje?
Dohodli jsme se, jak mi naznačí, jestli je právě v tu chvíli partner nebo režisér. Místy to bylo hodně zábavné, ale postupem času převládlo oko partnera nad okem režiséra.

Nelitujete, že jste si ve hře nezahrál s Josefem Somrem?
Ne. Věřím, že všechno zlé je pro něco dobré. A jestli bylo dobré pro pana Somra ukončit zkoušení, tak to bylo dobré pro všechny. Měl pádný důvod a já ho respektuji. Jsem však rád, že se celá práce nezahodila. I když z toho, co jsme nazkoušeli v Národním, zbylo v nynější inscenaci málo. Některých věcí, které jsem si z tehdejších zkoušek pamatoval, jsem se musel zbavit. Už jen prostor Divadla Na zábradlí si vynutil jiný přístup.

Norman v Garderobiérovi ovládá domácí práce. Tyto dovednosti jste se učil pro roli?
Není jich tam tolik. Navíc poměrně dlouho jsem byl starým mládencem, takže žehlení košil či přišití knoflíku mi není cizí.

Jaký vlastně bude váš Norman - je to milující ponižovaný člověk, nebo skrytý manipulátor?
Je to člověk, který se snaží mít na světě kus jistoty a štěstí. To se mu rozpadá a on se snaží ze všech sil bránit. Někdy to dělá dobře, jindy hůř. Víc vám neřeknu, mluvit o postavě před premiérou je zrádné.

Před DAMU jste vystudoval fyziku. Je váš přístup k herectví exaktní nebo emocionální?
Snažím se to vyvažovat. Mozek a srdce musí být v rovnováze.

Miroslav Táborský v inscenaci Garderobiér pražského Divadla v Dlouhé.

Miroslav Táborský a Martin Huba v inscenaci Garderobiér pražského Divadla v Dlouhé.

Miroslav Táborský a Martin Huba v inscenaci Garderobiér pražského Divadla v Dlouhé.

Miroslav Táborský a Martin Huba v inscenaci Garderobiér pražského Divadla v Dlouhé.