Roku 1965 natočil svůj první dlouhý hraný film Almodozások kora (Čas snění), vážné zamyšlení o postavení mladých vysokoškoláků ve společnosti. Z dalších filmů jmenujme například snímek Apa (Otec,1966), Szerelmesfilm (Sázka na iluze, 1970), Tuzoltó utca 25 (Hasičská ulice 25, 1973), Budapesti Mesek (Budapešťské povídky, 1976), Bizálom (Vypůjčený domov, 1979), Mephisto (Mefisto, 1981), Redl Ezredes (Plukovník Redl, 1984), Hanusssen (1988), Meeting Venus (Setkání s Venuší, 1991), Edes Emma, drága Böbe (Milá Emmo, drahá Böbe, 1991) či Sunshine (1999).
Za film Mefisto získal Szabó Oscara. Režisér přednáší na vysokých filmových školách v Budapešti, v Berlíně a v Londýně.
Děj snímku Na miskách vah nás přenáší do Berlína na konci druhé světové války. V rámci denacifikace připravují americké okupační úřady proces s německým dirigentem Wilhelmem Furtwänglerem, jehož Göring jmenoval pruským státním radou a Goebbels viceprezidentem Říšské kulturní komory. Na jedné straně tedy udržoval výtečné styky s Hitlerovým režimem, na druhé straně využíval své pozice k angažování židovských hudebníků, které tak zachránil před jistou smrtí v koncentračních táborech.
Americký velitel Steve Arnold, v civilu pojišťovací agent, který je pověřen vyšetřováním Furtwänglerova případu, se snaží ze všech sil dirigenta usvědčit, aby příkladně přispěl k vymýcení nacismu. Jako fanatický zastánce spravedlnosti uznává jen kategorie dobra a zla. Nechápe, jak mohou jeho němečtí spolupracovníci, kteří sami byli oběťmi nacismu, oceňovat Furtwänglera jako velkého hudebníka. Neuznává jejich názor, že politika a umění nemají nic společného: pro něj je Furtwänglerova vina jednoznačná.
Divadelní hra Ronalda Harwooda, podle níž vznikl scénář, je inspirována skutečným případem.
 Maďarský režisér István Szabó. |
