Po nedávné výstavě představující výzdobu vstupní haly Střediska řízení leteckého provozu v Jenči u Prahy tak nyní galerie blíže seznamuje se Sýkorovou největší realizací v architektuře – se čtyřmi odvětrávacími komíny Letenského tunelu, které umělec v roce 1969 obložil černobílou mozaikou.
Letenské komíny jsou od roku 2003 kulturní památkou a letos existují již čtyřicet let bez větší újmy. "Chtěli jsme na tu významnou realizaci v architektuře upozornit a poukázat na to, že jde o monumentální a nadčasové dílo, o kterém však svorně mlčí většina průvodců po Praze," říká autor výstavy, historik umění Pavel Kappel.
Galerie přináší rekonstrukci toho, jak Sýkorova černobílá mozaika vznikala. K vidění tu jsou architektonický model, Sýkorovy původní přípravné kresby, výřez mozaiky, a dodnes velice cenný olej na plátně Černobílá struktura z roku 1966 – 1967 ze sbírky Galerie hlavního města Prahy, který též zachycuje kombinatorickou strukturu složenou z devíti základních elementů.
Na výstavě je také poprvé uveden filmový dokument Martina Dostála Letná XL, v němž o Sýkorově realizaci v architektuře hovoří přední čeští umělci, teoretici a designéři – a bez výjimky ji obdivují.
Letenské komíny, jež každý den míjí stovky lidí, kteří míří do pražských Letenských sadů, byly podle Kappla odvážným krokem architekta Josefa Kalese. "Zatímco dnes je Zdeněk Sýkora uznaným umělcem, v době vzniku mozaiky byl jeho výtvarný názor velmi radikální," připomíná kurátor.
Mozaika na Letné je zcela logickým propojením se Sýkorovou malířskou prací s počítačem. "Chtěli jsme také ukázat, že Sýkorova mozaika není ani op art, ani nejde jen o dekorativní řešení plochy. Je to kombinatorická struktura složená z několika elementů. Z její povahy podle malíře vyplývá, že její variace jsou nekonečné. Realizace na Letné umožnila na velké ploše rozmanitost vazeb ukázat," dodává Kappel.
Ostatně sám Sýkora svého času prohlásil: "Nejdůležitější vlastností mých struktur je, že pokračují na všechny strany. Jsou jako výřez z nekonečna."
Ve spolupráci s architektem Kalesem Sýkora vytvořil v 60. letech také obklad stěny v pasáži v pražské Jindřišské ulici. "...kdykoli jdu Jindřišskou ulicí nebo na Letné, vždy se zalíbením prohlížím Tvoje kachlíčky, škoda, že Ti nedali udělat něco pro metro,“ napsal Cyril Bouda v jednom z dopisů Zdeňku Sýkorovi. Nezbývá než mu dát za pravdu.
