Zahraniční novináři, jimž především byla prezentace na karlovarském festivalu určena, jako by snad ani neexistovali: ptali se jen ti čeští.
Jan a Zdeněk Svěrákovi, kteří jsou ve Varech v soutěži po neuvěřitelných dvanácti letech, herci Miroslav Táborský a Jan Budař a producent Eric Abraham: ti všichni marně čekali na zájem ciziny. Prakticky celá konference se tak nesla v duchu "jakou historku z natáčení jsme vám ještě neřekli“.
"Je pravděpodobné, že anglické titulky filmu hodně seberou. Slovní hříčky jsou tak specifické, že se nedají přenést do cizího jazyka, i když každý překlad konzultujeme. Z pohledu scénáristy jsou titulky filtrem, ve kterém se humor ztrácí,“ přiznal Zdeněk Svěrák.
"Pro zahraniční distribuci dostal film název Empties, což samozřejmě není přesné, ale aspoň vyjadřuje prázdnotu, která se stářím úzce souvisí. Brit si nicméně pod empties stejně tak může představit alkoholika, který je tak vypitý, že už ani tu basu prázdných lahví neutáhne,“ jal se vysvětlovat režisér poté, co se v sále rozpoutala diskuze, zda cizinec vůbec může pochopit význam původního názvu.
Přes nepříjemnou situaci byla nicméně delegace stále dobře naladěna, takže se novináři dozvěděli i věci, které nikdy předtím neslyšeli: například jak souvisí erotika s vlakem.
"Jako učitel jsem často jezdil trasu Praha-Žatec a vždycky mě nějakým způsobem přitahovala ta nedostupná kupé 1. třídy se sedačkami z červeného sametu. A pak samozřejmě také slečny průvodčí, měl jsem slabost pro uniformy. Kombinace hrubého ošacení a toho křehkého, co skrývá, měla něco do sebe,“ prozradil Zdeněk Svěrák, jako ho napadlo zasadit dráždivé scény na vlakové sedačky.
"Myslím, že nějaký sexuolog by to určitě uměl pojmenovat,“ kvitoval Jan, který se pro změnu přiznal k noční návštěvě Tarantinova filmu Grindhouse: Auto zabiják. "Krváky ode mě ale nečekejte, už tak mě podezříváte z kalkulu,“ zakončil.
