RECENZE: Když baví vánoční kocovina takové normální skandinávské rodinky

Při prvních návalech upřímného smíchu u komedie Svátky klidu a míru člověk zalituje, proč nešla do kin už v prosinci. Se závěrečnou dávkou vánoční kocoviny pochopí.

Paprika Steenová ve svém filmu Svátky klidu a míru | foto: Film Europe

Každý je důvěrně zná: okamžiky, kdy by namísto kapra raději bacil paličkou své nejbližší. Stačí si jiskřivě trpkou dánskou komedii Svátky klidu a míru přeobsadit vlastními příbuznými. Z modelové situace rodiny u štědrovečerní večeře, odkud kvůli vánici není úniku, stvořila režírující herečka Paprika Steenová dokonalou grotesku s hořce léčivým účinkem, která silně připomíná českou Chatu na prodej; pouze vyspělejší a realističtější.

Steenová, nositelka herecké ceny karlovarského festivalu za Potlesk, ztvárnila pořadatelku celé sešlosti. Už sestřih organizačních vzkazů na telefonním záznamníku ji od rána vytáčí a pobaveného diváka orientuje v příštím zasedacím pořádku. Přemoudřelá sestra zase přiveze své odporné zelí, snobského muže a rozmazleného synáčka. Rozvedená matka, typická učitelka, se bude jízlivě hádat s otcem, jehož nová mladá partnerka se tradičně z večeře omluví. 

A zatímco hostitelka uklidňovaná jen chápavým manželem čekajícím na vlastní rodiče klopýtá v kuchyni mezi střepy, takže nemá čas na syna v pubertě ani na dceru tíženou tajemstvím, ohlásí účast ještě třetí sestra, jež právě vyšla z protialkoholní léčebny – a přivede si neznámého partnera i s jeho dcerkou.

Ministerský kvíz

V takové výbušné sestavě se mají pronášet přípitky, zpívat koledy, rozdílet dárky a provozovat pospolité hry podle zajímavých severských zvyklostí či jen v rámci tradic příslušného rodu, do nichž spadá soutěž potomků v předčítání nebo vědomostní kvíz „jmenuj tři ministry kultury ve dvou vládách jednoho premiéra“. 

Každá jedovatost, trapná poznámka, společenský přešlap, neopatrná otázka typu „dá se ten dárek vyměnit?“ se nabalují jako sněhová koule. Děti jsou kouzelně otrávené, dospělí ztrácejí nervy, a když babička nečekaně vytasí svou závěť pro čechovovské tři sestry jen ve dvou zavařovacích sklenicích, černá komedie přejde ve vyloženě krutou sérii obviňování. Nálada připomene slavnou Ledovou bouři nejen kvůli metelici za okny.

Svátky klidu a míru

70 %

Dánsko, 2018, 101 min

Režie: Paprika Steen

Scénář: Jakob Weis

Hrají: Paprika Steen, Sofie Gråbøl, Patricia Schumann, Lars Knutzon, Lars Brygmann, Karen-Lise Mynster, Jacob Ulrik Lohmann, Fanny Bornedal, Jakob Randrup

Kinobox: 64 %

IMDb: 6.2

Takové normální rodince na drsnější skandinávský způsob a se spodními proudy ve stylu Rodinné oslavy by sice klidně postačila obrazovka nebo divadelní jeviště, nicméně obě své silné zbraně dokáže i na plátně plně využít. 

Jednou je sevřený scénář Jakoba Weise, na debutanta až překvapivě zralý, druhou herecká hitparáda rovnocenných výkonů na lékárnicky vyvážené hranici smíchu a slz, ale také sympatií a antipatií. Neboť každá z postav, i ta sebeprotivnější, odhalí záblesk lidskosti, ale i naopak.

Závěrečné vykoupení má sice očekávanou pointu Božího hodu „život za život“, ale v oné smrtelnicky přirozené vypravěčské rovině bez velikášských efektů zařídí katarzi, za kterou se Steenová rozhodně nemusí stydět. Tím spíše, že podobnost s četnými prvky Chaty na prodej je skutečně náhodná.