Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Švandova próza po třiceti letech značně vyčpěla

aktualizováno 
- Krátký román či spíše novelu Hodinka profesora Bojera napsal brněnský prozaik, básník, esejista a kritik Pavel Švanda mezi prosincem 1967 a dubnem 1969. Normalizace mu připravované vydání zakousla. Knižní premiéry se Švanda (ročník 1936) dočkal až po bezmála třiceti letech. Čas ovšem s autorem i se čtenářem sehrál krutou hru - zpřístupněna byla próza, z níž umělecký náboj vyprchal a zůstala "zpráva o činnosti". Švandovi byl splacen dávný dluh, ale jeho umělecký kredit tím nijak zvýšen nebyl.

Vypravěčem díla, které autor na záložce charakterizuje jako "celkem normální milostný příběh celkem normálních lidí", je hlavní hrdina, Bohumil Kvasnička. Kvůli své manželce Anně, na svoji obhajobu, na důkaz, že z její strany není sebemenší důvod se žárlivě sžírat, Bohumil vzpomíná na to, co se dělo před šesti lety. Tenkrát, jako jedenadvacetiletý student, nějaký čas žil se Soňou Bojerovou.
Soňa se nyní znenadání objevila na pohřbu otce Anny a nepříjemně ji tím zasáhla. "Ta historka se skládala z podrobností. Nečekej, že se o mně dozvíš něco obzvlášť zajímavého, že Ti, jak je v kraji zvykem, něco nesmlouvavě odhalím. Hádejme!" předesílá Bohumil.
Soňa žila ve vile v brněnském Králově Poli, pod knutou svého otce, profesora Bojera.
Téměř detektivně dramatický skon tohoto despotického, již smrtelně nemocného levicového intelektuála je pak tečkou za "zasvěcovací" epizodou, jíž prošel do té doby nezkušený, nepopsaný Bohumil.
Vypravěč doufá, že jeho vzpomínání bude "trpělivé", a myslí tím poctivé, důkladné, pokud možno nic nesmlčující. Tuto snahu mu neupřeme, ale zde také naše vstřícnost končí.
Zahušťování, vrstvení časových rovin, kumulování a prolínání hlasů různých postav do jednotlivých replik a úmorné vypisování oněch "podrobností" příběh komplikují, aniž by jej významově prohlubovaly a zmnožovaly. Velmi málo prostupná vyprávěcí krusta postavy svírá a znehybňuje; nemůžeme se "do" nich dostat, ačkoliv prokazatelným autorským záměrem bylo právě porozumění tomu, co se uvnitř nich děje. Zjišťování a ujišťování vypravěče, že o šest let starší, zkušenější Soňa s ním tehdy manipulovala, s chladem autoterapeuta jej využila pro hojení momentálních osobních svízelů, je toliko konstatováním, které můžeme vzít na vědomí, ale důkazní "předměty" chybějí. Nepřesvědčivost ústící v deklarativnost je přítomna v Hodince profesora Bojera i jinak: Švanda využíval dobově aktuálních výrazových postupů ("otřel" se tu například o poetiku tzv. nového románu), ale jako by si nebyl úplně jist, že mu to umožní říci vše, co považoval za důležité. Nejspíš proto v závěru prózy přejde - po několika předchozích náznacích - k esejisticky přímočarému doříkávání významů a již tak vratkou statiku novely ještě vážněji naruší.
Pavel Švanda zmiňuje, že vydání v Československém spisovateli kdysi podporoval Jan Lopatka. To je pravda - viz lektorský posudek, který kritik sepsal 5. června 1970 (přetištěn je v knize Předpoklady tvorby, ČS 1991). Konstatuje v něm "jemnost v pocitu i výrazu"; ovšem také "nežádoucí retardaci", snahu "slovně potvrdit, doložit a reduplikovat některé momenty, které by měly mluvit samy za sebe". Tento retardační pocit, pocit z nadbytečného prodlévaní a zmnožování, po osmadvaceti letech zesílil až k nesnesení.
Avšak nelze to v celém rozsahu přičítat Švandovi. V naší době, v 90. letech, počínají blednout četná, i mnohem nespornější literární či filmová díla 60. let. Pokus o odpověď na otázku Proč? překračuje možnosti této recenze. Každopádně se v těchto zjištěních - kdy náhle nerozumíme, čím nás dotyčný opus dříve tak uchvacoval - projevuje různost vnímání a prožívaní tehdy a nyní.

Pavel Švanda: Hodinka profesora Bojera. Atlantis, Brno 1998, 136 stran, náklad a cena neuvedeny.

Autor:



Nejčtenější

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Vietnamci jsou někdy maloměšťáci a pokrytci, řekla Špetlíková Za scénou

Herečka Ha Thanh Špetlíková v kulturním magazínu Za scénou

Do kin vstupuje film Miss Hanoi, ve kterém hlavní roli začínající vietnamské policistky ztvárnila Ha Thanh Špetlíková....

Další z rubriky

RECENZE: Kniha Proč máma pije je zoufalým pokusem o Bridget Jonesovou

Colin Firth, Renée Zellwegerová a Hugh Grant ve filmu Bridget Jonesová - S...

Je asi tak tisíc způsobů, jak vtipně a s nadhledem popsat náročný život matek. To by však blogerce Gill Simsové musel...

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

RECENZE: Lovecraftovy děsivé vidiny je v komiksu zapotřebí dávkovat

Z knihy  Z neznámého světa a další příběhy

Kdyby měla hororová literatura svoji burzu, šly by akcie amerického autora Howarda Phillipse Lovecrafta, který žil v...

Najdete na iDNES.cz