Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Surrealistkou byla hlavně o nedělích

  1:07aktualizováno  1:07
V nově zrekonstruovaném Domě U Kamenného zvonu představuje od středy Galerie hlavního města Prahy rozsáhlou retrospektivu fotografky Emily Medkové (1928-1985). Je to další z projektů, v nichž si galerie všímá doposud ne zcela zmapovaného období českého surrealismu. Emila Medková patří k několika málo ženám, o nichž platí, že byly na samé špici české fotografie druhé poloviny dvacátého století.

 "Je to první retrospektiva Medkové udělaná na základě globálního průzkumu všech dostupných materiálů včetně fotografií ze zahraničních sbírek," říká komisař výstavy a jeden z autorů její koncepce Karel Srp. "Když jsem se s paní Medkovou na konci sedmdesátých let setkával, slíbil jsem, že jednou jí udělám velkou výstavu. Nakonec se ji podařilo uskutečnit až po dvaceti letech," osvětluje Srp některé motivy vzniku této retrospektivy.

Medková, rozená Tláskalová, vystudovala ve čtyřicátých letech obor fotografie na Státní grafické škole v Praze v legendárním ateliéru profesora Josefa Ehma. Zásadním přelomem v její tvorbě i životě bylo následné přátelství s malířem Mikulášem Medkem, za kterého se v roce 1951 provdala. "Díky Medkovi se pohybovala ve společnosti umělců různých žánrů. Konfrontacemi s nimi se také dostala do kulturního povědomí," uvádí spoluautorka koncepce výstavy Lenka Bydžovská.

Výstava fotografií Emily Medkové

Dům u Kamenného zvonu, Praha

Od 17. října 2001 do 6. ledna 2002

Fotografie Emily Medkové se na veřejnosti objevily v roce její svatby v samizdatovém sborníku Znamení zvěrokruhu. Aktivně se tehdy podílela na činnosti neoficiálního kulturního společenství mladých výtvarníků původně soustředěných kolem Karla Teigeho (ten však ještě v roce 1951 podlehl infarktu). Do společenství patřili například Vratislav Effenberger, Josef Istler, Libor Fára nebo Karel Hynek. Tomuto období patří první část výstavy.

Pak expozice pokračuje fází začínající v roce 1957, kdy pro sebe objevila téma oprýskaných zdí. V jejich strukturách do konce života nacházela jinými neviděné metafory: třeba okna sklepů se v jejím vidoucím pohledu měnila v prázdné oční důlky umírajícího domu.
"Na začátku šedesátých let byla jediným fotografem své generace, který vystavoval ve Spojených státech," uvádí Srp. Medková v roce 1963 prezentovala v Miami Museum of Modern Art. O dva roky později jí vyšla monografie v odeonské edici Umělecká fotografie. Cykly vzniklé ve Francii a Itálii nejsou příliš známé a v expozici jsou takto souhrnně představovány poprvé.

O vzniku tuzemských záběrů může nejlépe hovořit Eva Kosáková, dcera Emily Medkové: "Matka šest dní v týdnu pracovala jako fotografka Výzkumného ústavu bezpečnosti práce ROH. Takže její umělecká práce spočívala v tom, že jsme o nedělích chodili na procházky, na kterých hledala své objekty. Stačil jí letmý pohled, hned je viděla."

Na začátku sedmdesátých let Medková na několik let přestává fotografovat a zcela se věnuje těžce nemocnému Mikuláši, který předčasně umírá v roce 1974. Tehdy také začíná její poslední tvůrčí období. Díky Effenbergerovi se vrací do znovuobnovené Surrealistické skupiny v Československu a fotografuje především skládky a smetiště, kde znovu nachází své objekty, tentokrát s notnou dávkou černého humoru. Závěrečná etapa díla Emily Medkové je v expozici takto zdůrazňována rovněž premiérově. Autorku nakonec potkal podobný osud jako jejího manžela a po těžké nemoci zemřela v pouhých šestapadesáti letech.

"Nekladli jsme důraz jen na fotografie, ale i na kontext, v němž vznikaly. Proto jsme do expozice zařadili i autory, na které Medková vědomě navazovala, nebo s kterými se stýkala," vysvětluje Karel Srp přítomnost snímků Jindřicha Štyrského, Miroslava Háka, Viléma Reichmanna a obrazů Libora Fáry, Vladimíra Boudníka, Zbyňka Sekala, Jana Koblasy a samozřejmě i Mikuláše Medka. Zároveň je na výstavě promítán film Jana Švankmajera J. S. Bach - Fantasia g-moll.

Dílo Emily Medkové čítá kolem pěti set fotografií, na výstavě je jich k vidění přes tři sta. Zároveň nakladatelství Kant vydává velkou monografii. Výstava trvá do 6. ledna 2002. Příští duben by pak měla v pražské Galerii Rudolfinum proběhnout podobně rozsáhlá retrospektiva Mikuláše Medka.

Vítr (Magritte) 1948.

Vzpomínka na Dalího, léto 1953.

Železná vrata, z cyklu Zavřeno 1954 (1956).

Pět, z cyklu Zdi 1951.

Šipka 1962.

Maska 1961.

Lukostřelec, z cyklu Stínohry 1949.

Oči 1962.

Otvory 1962.

Z cyklu Kulisy (Maketa domu) 1968.

Z cyklu Konec iluzí, 1978.

Šebestián 1977.

Autoři:



Nejčtenější

Film s Johnnym Deppem Město lží byl stažen měsíc před premiérou

Johnny Depp s kapelou Hollywood Vampires na pražském Letišti Letňany, 13....

Premiéra filmu Město lží, v němž se mají v hlavních rolích představit Johnny Depp a Forest Whitaker, byla měsíc před...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Vietnamci jsou někdy maloměšťáci a pokrytci, řekla Špetlíková Za scénou

Herečka Ha Thanh Špetlíková v kulturním magazínu Za scénou

Do kin vstupuje film Miss Hanoi, ve kterém hlavní roli začínající vietnamské policistky ztvárnila Ha Thanh Špetlíková....

Další z rubriky

Na Slovensku žádají konec výstavy Ringo Čecha. Není to umění, argumentují

František Ringo Čech v ostravské galerii Chagall.

Zaměstnanci Liptovské galerie P. M. Bohúňa se distancovali od výstavy Františka Ringo Čecha, která je zde k vidění od...

OBRAZEM: Za války byl špionem. Pak fotil Alžbětu II. i Marilyn Monroe

Pablo Picasso se svým obrazem Marie-Therese Walter (1932, Akt, zelené listy a...

Dostat se do přízně britské královny Alžběty II. není jednoduché. Cecilu Beatonovi se to přesto povedlo. Dokonce se z...

Úkryt v horách či masový hrob. Osud nepohodlných v Íránu, odhaluje Harouni

Sním o tom, že je hora stále celá, Shadi Harouni, 2017

Zprávy o Íránu a jeho vlivu chrlí média, obzvlášť v několika posledních měsících téměř nepřetržitě. Přesto o obyčejném...

Najdete na iDNES.cz