Absurdistan, německo-ázerbájdžánská alegorická komedie z fiktivní vesnice kdesi v bývalé sovětské Střední Asii, v níž Maléřová hraje jednu z hlavních rolí, má ve festivalové soutěži dobré vyhlídky.
"Bavil se celý sál," popsala své dojmy dvaadvacetiletá herečka. "Ještě jsem neslyšela jediný negativní ohlas. Dokonce jsou zvěsti, že bychom měli být v nominaci na cenu," řekla.
Sama snímek viděla teprve podruhé a v konečné verzi poprvé. I pro ni to byl zážitek. "Bavila jsem se, ale to bylo asi i tím, že jsem znala lidi a situace, ve kterých to bylo natočené, protože někdy ty okolnosti byly velmi vtipné a obtížné," zavzpomínala.
Po cestě z Ostravy do Park City, kterou prodloužilo osmihodinové zpoždění, se musela navzdory devítihodinovému časovému posunu hned věnovat festivalovým povinnostem a zvládnout i večerní premiéru Absurdistanu.
"Vůbec jsem neměla čas myslet na únavu. Pak to na mě ale padlo a musela jsem jít hned po projekci spát. Teď už jsem se spravila a je to dobré," uvedla. Vyhlášení výsledků se nedočká, protože už ve čtvrtek z Park City odlétá.
Trojrozměrní U2
I když je festivalový areál malý, se slavnými hvězdami se moc nepotkává. A to mohla v Park City narazit třeba na slavné U2, kteří přijeli představit trojrozměrný film U2 3D, zachycující jihoamerické turné irské kapely.
"Doufal jsem, že po těch letech nepatříme do starého železa. Ale naštěstí stále ještě nepatříme," řekl po premiéře kytarista kapely The Edge, když si sundal plastikové brýle umožňující vidět filmy v 3D formátu.
Členové skupiny - The Edge, zpěvák Bono, bubeník Larry Mullen a baskytarista Adam Clayton - si pak dělali legraci z toho, jak absurdní pro ně je, i po třiceti letech společného hraní, pohled na jejich pódiové výkony.
"Je to příšerné, když se vidím na scéně v 3D formátu," komentoval to Bono. "Stačí, když se pozoruji na malé obrazovce. A teď se navíc musíte dívat na naše tlusté zadky veliké 40 stop," dodal sarkasticky.
Snímek byl natáčen v trojrozměrné digitální 3D kvalitě při zastávkách koncertní šňůry Vertigo tour v letech 2005 a 2006 v Mexico City, Buenos Aires a v Rio de Janeiru.
Smyslem filmu je podle Bona umožnit více lidem zážitek ze setkání s jejich hudbou. Má prý na mysli zvláště mládež a studenty, kteří si nemohou dovolit platit horentní sumy za lístky na koncert, ale mají možnost v pohodlí kina prožít to, co fanoušci zažívají při vyprodaných koncertech U2.
