Josef Váchal, Prales (Duše lesa), 1921

Josef Váchal, Prales (Duše lesa), 1921 | foto: Egon Schiele Art Centrum

Váchalovu lásku k šumavské divočině oživí na scéně přízraky a strašidla

  • 0
Šumava umírající a romantická. Šumava láska. První sousloví označuje veledílo umělce Josefa Váchala, druhé pak divadelní novinku, kterou dle něj vytvořil spolek Chemické divadlo pro pražský prostor Venuše ve Švehlovce.

Josef Váchal na snímku Dagmar Hochové

„Původně jsme chtěli dělat představení o Šumavě, ale postupně jsme zaostřili na Váchalovu knihu. Bude vyprávět i o divočině lidské duše, která je v osudu Váchala zřetelná,“ popisuje režisér a tvůrce projektu Vojtěch Bárta. Vzniklo tak intimní dílo o životě umělce, jeho žen, psů i vztahu k přírodě.

V kusu se objeví Dana Marková a Jakub Folvarčný, kteří velkou měrou ke konečnému tvaru přispěli. „Na jevišti se objeví Josef Váchal, jeho první žena Marie Váchalová i životní družka grafička Anna Macková, pes Tarzan a pár různých přízraků a strašidel,” naznačil Bárta.

Tvůrci se tvorbou umělce inspirují volně. „Pro ten Váchalův jedinečný, mimo všechny proudy jdoucí expresivní jazyk hledáme vlastní divadelní ekvivalent. Nechceme vysloveně obrazy kopírovat,” dodává Bárta. „Scéna v průběhu představení vznikne. Bude to obraz, instalace, na kterou diváky zveme,” naznačil o díle, na kterém se výrazně podílí scénografka Jana Hauskrechtová. Hudbu vytvořil Jakub Kudláč.

„Váchalovo dílo je v českém kontextu jedinečné. On si všiml divočiny jako hodnoty samy o sobě. Což je nyní velice aktuální,” pokračuje Bárta. Do sporu o Národní park Šumava prý tvůrci nijak zasahovat nechtějí, jejich dílo se však dá považovat za komentář. „A je v duchu Váchala, který ji bral jako něco posvátného,“ naznačuje Bárta.

Šumava láska má ve Venuši premiéru ve středu v rámci probíhajícího festivalu ...příští vlna/next wave... K vidění zde však bude i po jeho skončení.