Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sudek představuje reklamu v časech nevinnosti

  17:21aktualizováno  17:21
Vyšel svazek reklamních snímků Josefa Sudka. Jak je možné, že zakázky u něho tvoří přirozenou součást uměleckého odkazu?

Sudkova reklamní fotografie fotbalového dresu pochází ze třicátých let. | foto: Josef Sudek – © Anna Fárová

Z knihy reklamních fotografií Josefa SudkaJednotlivé tematické svazky z díla ve světě asi vůbec nejznámějšího českého fotografa Josefa Sudka (1896–1976) začaly vycházet předloni. Takových titulů by edice Sudkových "spisů" měla přinést minimálně deset a ten zatím nejnovější z nich, celkově čtvrtý, je věnován fotografovým reklamním pracím.

Roku 1927 si jednoruký válečný invalida Sudek založil fotografickou živnost, zanedlouho z něho talent a píle učinily vyhledávaného (a ne zrovna levného) reklamního fotografa.

Ale počátkem 40. let Sudek své umělecké kapacity napřel k volné tvorbě, která rozvinula a stvrdila to, co se dosud v jeho fotografování projevovalo víceméně v náznacích, ve fragmentech, nikoliv v naprostém a svého druhu asketickém soustředění. Svazek reklamních děl tedy obsahuje jedenadevadesát prací datovaných od konce dvacátých do počátku čtyřicátých let, přičemž těžiště leží v letech třicátých.

Účel a svěcení prostředků

Sudkovy reklamní fotografie nyní už samozřejmě a organicky náležejí do jeho odkazu. Bývají zastoupeny v umělcových průřezových výstavách i v monografiích.

"Spisy" Josefa Sudka

Dosud vyšlo: Okno mého ateliéru; Portréty; Zátiší; Reklama
Připravované svazky: Prales Mionší; Svatý Vít

V nedávných letech bylo možné se s nimi setkat i třeba v rámci profilové expozice designéra Ladislava Sutnara, neboť Sudek fotografoval jím navržené jídelní a nápojové servisy a další užitkové předměty. Zakázky od Sutnara pochopitelně ve svazku reklamních fotografií nemohou chybět.

Ale stejně jako předešlé části Sudkových "spisů" obsahuje kniha reklam i snímky, jež nepatří k běžně publikovaným. A také tento tematický svazek otevírá dveře úvahám jak o Sudkových tvůrčích schopnostech, tak o kontextu jeho díla. V případě reklamních prací mohou domýšlení souvislostí dokonce směřovat daleko od fotografického řemesla – k charakteru výrobků a reklam, potažmo až k charakteru dané doby.

Josef Sudek byl ve dvacátých a třicátých letech avantgardistou. I v reklamní tvorbě využíval charakteristické znaky hledačského zobrazování: diagonální komponování čili "naklánění" obrazu, novátorská světelná aranžmá, sugestivní akcentování detailu.

Z knihy reklamních fotografií Josefa Sudka

Útok na spotřebitelovy smysly vedl subtilními prostředky. Není divu – televize neexistovala, barevná fotografie a film byly v plenkách. A přestože je první třetina minulého století věkem fordovského zavedení masové výroby, byla to masovost – ve srovnání se spotřebitelskou produkcí dnešní – ještě "nevinná". Podíl ruční práce na výrobcích byl daleko vyšší než teď a tato rukodělnost se odráží i v Sudkově zakázkové tvorbě.

Kromě toho je nutné brát v potaz, že Sudek nejednou pracoval pro firmy, které bychom dnes označili za designové, takže výtvarnost propagovaných předmětů umožňovala jejich výtvarné uchopení fotografem. Ovšem výsledek se pak někdy vysmekl z bezprostřední oslovovací účelovosti. Některé z oněch reklam bychom dnešním slovníkem mohli označit za takzvané imageové, zdůrazňující existenci a ducha firmy a jejích produktů, nikoliv propagující konkrétní výrobek.

Subtilně

Josef Sudek vedl v reklamní tvorbě útok na spotřebitelovy smysly subtilními prostředky.

Ve stručném úvodu knihy to ostatně historik umění Vojtěch Lahoda formuluje na konkrétním příkladu: "Sudek aranžoval Sutnarovy soubory do modernistických diagonálních konstruktivistických kompozic. Konstruktivní řád ovšem často narušoval podvratnými neuspořádanými shluky, v některých případech dokonce jako by fotografoval sám chaos prezentovaného zboží, sklenic, talířů či podnosů. Místy tak vytvářel antireklamní snímky předmětů, jejichž konkrétní a pro zákazníka důležité tvary, které by měly být jasně čitelné, se vytrácejí. V těchto fotografiích Sudek přecházel k vlastní volné tvorbě."

Umění si nechte od cesty

I dnes se řada tuzemských fotografů, kteří jsou zavedení jako umělci, živí reklamou a dalšími zakázkami. Avšak prakticky anonymně: je vyloučené, aby se jejich zakázky organicky včlenily do volné tvorby tak, jako je tomu u Sudkových reklamních snímků.

Z knihy reklamních fotografií Josefa Sudka

Jistě, Josef Sudek byl jedinečný zjev, ale tato skutečnost není a nemůže být jedinou příčinou tehdejší prostupnosti mezi uměním a reklamou. Současní čeští fotografové se v tom nacházejí v podstatě nevinně – prostě plní požadavek doby, který tak malému trhu, jako ten tuzemský, velí volit maximální účelovost.

Josef Sudek - Reklama
Úvodní studii napsal Vojtěch Lahoda, stručný životopis autora Anna Fárová. Torst, Praha 2008, 84 stran, zaváděcí cena 599 korun, od 1. března 749 korun.
Hodnocení MF DNES: 90 %

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Papírové hlavy z řady Lowpolya a jejich autor Ivan Zabíral
V kadeřnictví se nemusí jen stříhat vlasy. Mohou sem i zvířecí hlavy

Se zajímavým konceptem do Prahy přišel kadeřnický salon Joshua. Ve svých prostorách se rozhodl otevřít dočasnou, takzvanou pop up galerii. Od minulého týdne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.