Poklady pana systematika
"Víte, já mám rozsáhlý archiv. Jsem systematik a mám rád, když jsou věci seřazené a pojmenované. Archivem se však moc neprobírám, zajímá mě spíše budoucnost," řekl Suchý v roce 1996, kdy začala vycházet ambiciózní řada alb nazvaná Písničky ze Semaforu. Nyní se na trhu objevilo její sedmé pokračování, nazvané - podle jedné z raných semaforských her - Šest žen. Navíc, mimo tuto antologii, Suchý k narozeninám "dostal" archivní záznam kompletního představení Jonáš a tingl-tangl.
Mapovat písně Semaforu znamená začít v roce 1956, kdy Suchý zpíval se skupinou Acord Club, a postupovat bohatými dějinami divadla až do roku 1989, který byl prozatím stanoven jako konečný časový mezník. Dramaturg Karel Knechtl, který zná Divadlo Semafor od svého dětství a jenž se specializuje na jeho repertoár, sežene oficiální nahrávky Semaforu z příslušné doby a pak osloví Suchého s žádostí o konkrétní archivní písně. Moderní studiová technika oživí i největší rarity z amatérských pásků, které zná třeba jen několik nejbližších přátel Jiřího Suchého.
Dvě hudební mapy Semaforu
Písničky ze Semaforu
1. Jiří Suchý/Písničky 1956-1964 (1996)
Například Blues pro tebe, Bílá myška v delíriu, Já žiju dál, Blues o stabilitě, Tu krásu nelze popsat slovy.
2. Jiří Suchý & Akord Club (1996)
Například Opilá bílá myška, Malý blbý psíček, Potkal jsem jelena, Černá Jessie.
3. Jiří Suchý/Písničky z Reduty (1996)
Například Smrt starého osla, Kapradí, Plakala panna plakala, Zlomil jsem ruku tetičce.
4. Jiří Suchý/Člověk z půdy a další (1997)
Například Pramínek vlasů, Dítě školou povinné, Malé kotě, Dnes naposled, Včera neděle byla.
5. Jiří Suchý/Zuzana je sama doma (1997)
Například Hluboká vráska, Píseň o rose, Marnivá sestřenice, To všechno odnes čas.
6. Jiří Suchý/Taková ztráta krve/Zuzana je zase sama doma (2000)
Například Klokočí, Malé kotě, Blues o stabilitě, Sluníčko, Ach, ta láska nebeská, Árie měsíce, Písnička pro Zuzanu.
7. Jiří Suchý/Šest žen (2001)
Proč se lidi nemaj rádi, Tu krásu nelze popsat slovy, Mackie Messer, Študent s rudýma ušima, Už dávno nejsem dítě.
Kompletní záznamy her
Jiří Suchý/K. J. Erben/ Ferdinand Havlík/ Kytice (1999)
Jiří Suchý/Jiří Šlitr/Jonáš a tingl-tangl (2001)
vše na značce Sony Music/Bonton
Takhle jsme žili
Velkoryse rozmáchlý projekt Písničky ze Semaforu se zatím dobral k roku 1962/3 a má dosáhnout asi třiceti titulů. "Tím, že jsme přešli na dvojalba, se ovšem možná jejich počet sníží," míní Karel Knechtl. Projekt zatím postupuje kupředu rychlostí jedné nebo dvou desek za rok. Svižněji to prý nepůjde. Od roku 1996 prodej desek v České republice dramaticky poklesl a vydavatelé nechtějí riskovat. "Písničky ze Semaforu si kupují fandové, stabilně je to několik tisíc lidí," informuje Knechtl.
Nynější systém dvojalb umožňuje následující rozdělení nahrávek: zatímco první cédéčko je chronologickým záznamem toho, co se v Semaforu fakticky dělo, druhé album dokládá, jak se k písním postavila tehdejší gramofonová firma Supraphon. "Je to kuriózní spojení. Dramaturgie Supraphonu byla velmi chaotická, písně vycházely třeba s tříletým zpožděním. Ale projekt jako celek pak tím spíš vypovídá o době, ve které divadlo žilo," dodává Knechtl.
Další řada desek, věnovaná kompletním hrám, není - na rozdíl od Písní ze Semaforu - sestavována chronologicky. "Dobře se prodával záznam představení Kytice, který vyšel předloni na podzim ke čtyřicátým narozeninám Semaforu," poznamenává Karel Knechtl. Dramaturg lituje, že diskutabilní hra Sekta se do této série nedostane: "Patřím k příliš úzké hrstce fanoušků, kteří si Sektu oblíbili. Na druhou stranu určitě vydáme alespoň písničky z této hry."
Za defekt může Štědrý
Objevily se v archivech nějaké klenoty? "Všechny má doma pan Suchý. Nahrával si i písně z rozhlasu, které tam byly později smazány. Suchý natočil také spoustu filmového materiálu, dokonce si k písním vytvářel videoklipy," vypočítává Knechtl.
Bílé místo na historické mapě Semaforu tvoří druhá část hry Zuzana je zase sama doma, která nebyla zachycena legendárním zvukařem a archivářem Semaforu Bohumilem Palečkem. Zpěvák Karel Štědrý prý tenkrát žertem vytáhl konektor ze zdířky Palečkova magnetofonu. Defekt byl odhalen pozdě. Samotné písně z "druhé Zuzany" však Knechtl našel v katalogu Supraphonu nebo v dalších archivech.
"Jinak se zachovalo snad všechno. Představení Jonáš a tingl-tangl měl Paleček dokonce ve třech variantách," vzpomíná Knechtl a dodává: "Snažím se, aby bylo zdokumentováno vše dostupné. Nechci sestavovat výtah z písní nebo her Semaforu, to ať si udělají budoucí generace."
A knižní spisy k tomu
Kromě kompaktů mají fandové J. S. dobrou možnost rozšiřovat svoji sbírku knižních publikací. Pomiňme pro tuto chvíli různě zaměřené jednotlivé tituly, které se začaly objevovat od druhé půle 80. let, a připomeňme sebrané spisy, které vycházejí pod názvem Encyklopedie Jiřího Suchého. Po Povídkách (vedených jako svazek číslo 7) a Básních (sv. 2) je od minulého měsíce k dispozici i pět svazků Písní, které schraňují celkem 1023 písňových textů, jež Suchý napsal během bezmála půlstoletí. Sebrané spisy, jejichž editorem je někdejší spolueditor spisů Bohumila Hrabala Václav Kadlec, by měly na svém konci čítat dvě desítky vázaných knih.
