RECENZE: Odvar Coenů. V Clooneyho Temném předměstí bydlí ospalé hvězdy

  • 4
Jestliže film nabitý hvězdnými jmény tvůrců i herců utrží při víkendovém vstupu do více než dvou tisíců kin jen tři miliony dolarů, ačkoliv stál pětatřicet milionů, musí být něco špatně. Proč Suburbicon: Temné předměstí selhává, ověří si teď i tuzemský divák.

Přitom scénář psali uctívání bratři Ethan a Joel Coenovi – jenže připomíná jen tuctový odvar jejich slavnějších děl o amatérech zločinu. Režie se ujal George Clooney, ale omezil ji na retronáladu 50. let s mechanickými znaky filmu noir a hudby jak z pamětnických hororů.

Hlavní úlohu navenek spořádaného otce rodiny má Matt Damon, ovšem působí v ní zakřiknutě. A Julianne Mooreová v dvojroli jeho invalidní manželky a svůdné švagrové dává od první chvíle najevo podstatu průhledné kriminální zápletky, která klíčová fakta odhaluje až zpětně, což není čistá hra. Navíc tvůrci k vražedné šarádě účelově přilepili prvoplánový rasismus, ztělesněný útoky na nové afroamerické sousedy. Jako by vyvěsili plakát: Vidíte, jak bílí obviňují černé, ačkoli sami pod fasádou šťastného ráje schovávají projevy vlastního zla.

Co tedy thrillerovou moralitu zachraňuje? Jednak dětský pohled, protože pravdu o tragických událostech hledá Damonův filmový synek, jednak malá, nicméně půvabná postava pojišťovacího agenta, kterou si Oscar Isaac rozkošnicky vychutnává jako klamně operetního kocoura s nebezpečnými drápy.

Suburbicon: Temné předměstí

50 %

USA, 2017, 104 min

Režie: George Clooney

Scénář: Joel Coen, Ethan Coen, George Clooney, Grant Heslov

Hrají: Matt Damon, Julianne Moore, Oscar Isaac, Glenn Fleshler, Megan Fergusonová, Jack Conley, Noah Jupe, Gary Basaraba, Karimah Westbrook, Marah Fairclough, Emily Goss, Carter Hastings, Pamela Dunlapová

Kinobox: 58 %

IMDb: 5.8

Nakonec svůj díl odvede i coenovský humor, byť o komedii, navzdory vidlácké typizaci tandemu nájemných násilníků, se tentokrát skutečně mluvit nedá. Jestli mělo Temné předměstí odkrývat jiskřivou výbušnost pod ospalým povrchem středostavovské idyly, našlo zase jen ospalost. A když ve finále konečně nabere obrátky, potřebuje k tomu snad vůbec nejlevnější cestu, totiž malého hrdinu v ohrožení, kdežto na žánrový zákon nečekaného zvratu rezignuje.

Vyloženě pak otráví dovětek, ve kterém jako by filmaři na svůj pomyslný plakát ještě dopsali závěrečnou vysvětlivku poslední z okatých metafor. Neboli P.S.: Podívejte se, jak čistá nevinnost dětských duší dává světu naději, neboť vítězí nad předsudky, pokrytectvím a zlobou dospělých.