Světová premiéra tohoto vystoupení, vycházejícího ze stejnojmenného alba, vydaného právě na labelu ECM, proběhla 14. září v Hamburku. Právě z ní přináší iDNES.cz více než čtvrthodinovou videoukázku. Garbarek s The Hilliard Ensemble hráli v tamním chrámu svatého Michaela. Den poté se představili v salcburském Dómu. Vystoupení v pražském památníku, jednom z mála světských prostorů na tomto turné, bude třetí v pořadí.
Jan Garbarek
|
Norský saxofonista se narodil v roce 1947. Patří k nejkomplexnějším osobnostem světového jazzu. Spolupracoval s řadou slavných hudebních osobností, mimo jiné s Georgem Russellem, Keithem Jarrettem, Ralphem Townerem, Trilokem Gurtu, Billem Frisellem či Miroslavem Vitoušem. Prošel obdobími okouzlení jazzrockem i meditativní hudbou, spojoval jazz s elektronikou i prvky etnické hudby. Maximální umělecká svoboda, kterou si "naordinoval" už ve svých počátcích, se nyní zúročuje v pozici osobnosti, jež si může dovolit experimentovat s moderními zvuky syntezátorů a vzápětí se vracet k tisíciletým kořenům světové hudby, aniž by to kohokoli zarazilo. V Česku naposledy exceloval před dvěma lety, kdy se svým jazzovým kvartetem exceloval před mnohatisícihlavým publikem festivalu Colours Of Ostrava."Kolaps veškerých bariér, které existují mezi jazzem a klasikou, svatým a profánním, starobylou zašlostí a současností," tak popsal první výsledek spolupráce norského saxofonisty a britských vokalistů americký list New York Observer. Album Officium vyšlo v roce 1994, kdy světová scéna zaznamenávala zvýšený zájem o gregoriánský chorál v moderní hudbě. Nahrávka se stala vůbec nejúspěšnějším titulem vydavatelství a zasáhla dokonce do popových žebříčků několika zemí.
O pět let později se Garbarek a The Hilliard Ensemble opět načas nastěhovali do rakouského kláštera Sv. Gerolda, aby vytvořili pokračovatele Officia. Repertoár dvojalba Mnemosyne se už striktně nedržel ladění svého předchůdce. Obsahuje hudbu v časovém rozpětí dvaadvaceti století a geograficky sahající od Jižní Ameriky přes Skotsko, Španělsko, Řecko a Rusko až po Estonsko.
Třetí volná část dlouhodobého projektu nese název Officium Novum a právě obsah tohoto alba bude základem repertoáru letošního koncertu v rámci Strun podzimu. "Především jsme hledali neohraný repertoár z východoevropské hudební tradice. Na desce najdete skladby od arménského skladatele Komitase Vardapeta, dvojici mých vlastních kompozic, ale třeba také a capella skladbu od Arvo Pärta," řekl Jan Garbarek.
The Hilliard Ensemble
|
Britské pěvecké kvarteto, zaměřené především – ale zdaleka nejen – na interpretaci staré hudby, vzniklo už v první polovině 70. let a název přijalo podle alžbětinského malíře Nicholase Hilliarda. V současné době funguje v obsazení, které se ustálilo v roce 1998, tedy David James (kontratenor), Rogers Dovez-Crump (tenor), Steven Harrold (tenor) a Gordon Jones (baryton). Kromě středověké a renesanční hudby se The Hilliard Ensemble zabývá i interpretací soudobé hudby, skladeb např. Arvo Pärta, Johna Cage nebo Heinera Goebbelse. První desetiletí své existence vydával soubor svá alba u velkého vydavatelství EMI, od roku 1986 patří The Hilliard Ensemble stejně jako Jan Garbarek k základním oporám labelu ECM. Vydal zde půldruhé desítky alb širokého stylového spektra.
Arménskou duchovní hudbu studovali přímo na místě jejího vzniku členové The Hilliard Ensemble. Kromě skladeb, upravených Komitasem Vardapetem (1869-1935), který se snažil lidové kořeny přiblížit své současnosti, zní na albu i řada dalších skladeb podobného ranku. Například třináctiminutová Litany, složená z fragmentu stejnojmenné skladby ruského skladatele duchovní a vokální hudby Nikolaje N. Kedrova a z úpravy tradiční modlitby Otche Nash (Otčenáš) z prostředí ruských starověrců, tzv. lipovanů.
Officium Novum ovšem nabízí – byť v menšině – i skladby západního okruhu. Nejstarší je Alleluia Nativitas jednoho ze zakladatelů evropské polyfonie 13. století Perotina, kterou The Hilliard Ensemble s Janem Garbarkem nastudovali již podruhé, ve verzi odlišné od té, kterou můžeme slyšet na jejich minulém společném albu Mnemosyne.
