Nejen že glorifikuje nejvýznamnější čin českého protinacistického odboje, ale výstižně přibližuje trpkou a krutou atmosféru oněch protektorátních let.
Příklad? "Je jí jenom čtrnáct. Děti přece nemučí, že ne?" ptá se paní Nováková, která poslala svou dceru odvézt po atentátu zakrvácené kolo Jana Kubiše.
Čtrnáctiletá Jindřiška byla společně se svými rodiči, sestrou a bratrem dne 24. října 1942 zastřelena v koncentračním táboře Mauthausen...
Autor měl zdánlivě lehkou pozici: vybral si příběh, který mu byl dán nejen v obrysech a nad nějž se stěží najde v moderních českých dějinách silnější. Na druhou stranu: co ještě říci o událostech, které byly mnohokrát umělecky zpracovány a jejichž detaily znají i ti, kdož jinak nejsou v historii příliš silní?
Šulc si s tím poradil výborně. Na základě důkladné znalosti pramenů líčí český odboj, exilovou vládu, přípravu a provedení atentátu i situaci po něm. Avšak neplýtvá popisy, většinu knihy (až na závěrečné pasáže posledního boje parašutistů v kostele sv. Cyrila a Metoděje) tvoří dialogy: vtipné, svižné, věrohodné, odhalující city a názory postav mnohem výstižněji než eventuální hluboké ponory do nitra.
To platí nejen o parašutistech a českých odbojářích, ale i o jejich německých protihráčích z gestapa a především o Heydrichovi samém. Ze scény, v níž Heydrich před svými věrnými nastiňuje budoucí osud těch podlidí, Čechů, kteří mají na vybranou ze čtyř možností – germanizace, deportace, sterilizace, smrt – mrazí dodnes. Stejně jako z "odskoku" do Wannsee, na konferenci, která rozhodla o "konečném řešení", to jest o vyvraždění Židů.
Kubiš, Gabčík, Valčík, Opálka a ti další přišli z Anglie bojovat. A bojovali. S odvahou, jaká se v této zemi často nevídá, což platí i o jejich domácích pomocnících. Tu odvahu, která je stála život, Jiří Šulc svým románem důstojně připomněl.
JIŘÍ ŠULC - Dva proti Říši
Euromedia Group – Knižní klub 2007, 480 stran, doporučená cena 259 korun.
Hodnocení MF DNES: 80%
