Baby z Plzeňska
Vedle stálých expozic nástrojů lidové hudby a porcelánu připravili na strážnickém zámku, jinak sídle Ústavu lidové kultury, dvě novinky. Těžištěm výstavní sezony se stane výstava Lidé a krajina, která zachycuje národopisné motivy v dílech Augustina Němejce. Významný výtvarník tvořící na přelomu devatenáctého a dvacátého století zpracovával především lidové motivy z rodného Plzeňska.
Import západočeského folkloru do moravské Strážnice v podobě šesti desítek Němejcových pastelů a olejů byl zcela záměrný. "Hodnotné výtvarníky regionu, kteří se zabývali národopisem jsme už vyčerpali. Němejc byl navíc vrstevníkem slavného Joži Úprky, s nímž byl v přátelském kontaktu," řekla odborná pracovnice ústavu Vlasta Ondrušová.
Naturalista Němejc byl na akademii spolužákem později nepoměrně slavnějšího Luďka Marolda a Joži Uprky. Strážnická výstava tohoto rodáka z Nepomuku zachycuje jako mimořádně bystrého pozorovatele života venkovských lidí."V jeho díle se odráží také vliv Mikoláše Alše," poznamenal při vernisáži kunsthistorik Jaroslav Sedlář. Zejména Němejcovy portréty starých lidí a "bab z Plzeňska" okouzlí i po sto letech přímočarou upřímností s jakou maloval časem poznamenané tváře i lidové kroje.
Všestrannost umělce, který zemřel v roce 1939, reprezentují také ukázky krajinářského žánru nebo skici a návrhy nejrůznějších opon a lunet. "Kuriozitou může být návrh triptychu pro výzdobu lodi Pilsna," upozornila Ondrušová. Utopický projekt reprezentativního plavidla rakousko-uherského mocnářství však nebyl nikdy realizovaný.
Uprkovy grafiky
Už letitým návštěvnickým magnetem je deset stěžejních pláten Joži Uprky zapůjčených z Národní galerie. Doplňkem tohoto souboru se stala druhá nově otevřená výstava Uprkových grafik ze sbírky profesora Františka Šantavého, kterou odkázal Památníku národního písemnictví. "Vybírala jsem studie k Uprkovým známým obrazům. Chtěla jsem zachytit rozdílné stavy, které předcházely malování na plátno," uvedla kurátorka Ondrušová. Čtyřiadvacet pozoruhodných listů dokumentuje třeba tři fáze zrodu divácky velmi obdivovaného plátna Družičky.
U od roku 1996 nabízí strážnický zámek rozsáhlou výstavu nástrojů lidové hudby v České republice. Více než čtyři stovky originálních instrumentů umístěných na ploše téměř pěti set čtverečních metrů doplňuje jejich zvuková nahrávka.
Legenda Volavý
Rozsáhlou ediční činnost strážnického ústavu, kterému dominuje rozsáhlá encyklopedie lidových tanců z Čeh, Moravy a Slezska doplněná desetidílnou videonahrávka, nyní rozšířil zcela jiný žánr. Kniha Františka Hořáka nazvaná Putovali hudci skrývá kroniku legendární cimbálové muziky Slávka Volavého. "Není mnoho souborů, které mají tak precizně zmapovanou vlastní půlstoletou historii," ocenil publikaci ředitel strážnického ústavu Jan Krist.
Sedmasedmdesátiletý houslista a kronikář Hořák zachytil v bezmála čtyřsetstránkovém svazku vrcholy ale i propady proslulého muzikantského seskupení, které definitivně zaniklo v roce 1993, tedy deset let po smrti Volavého. Právě zaznamenání všech dobových tendencí, proměn ale i omylů národopisného hnutí, které se promítaly do historie Volavého cimbálovky považuje editor Krist za přednosti ojedinělého svazku. Pečlivě vedenou Hořákovu dokumentaci korunuje podrobný soupis veškerých vystoupení kapely, rozhlasových i gramofonových nahrávek, televizních vystoupení a členů souboru. Jen pod vedením primáše Volavého absolvovala muzika za čtyřicet let na šestnáct set vystoupení, z čehož se jich na dvě stovky uskutečnily v zahraničí.
Hořákovy záznamy často velmi osobní povahy ale nemají pouze faktografickou hodnotu, kterou lze v budoucnu zužitkovat jako znamenitý studijní materiál. Mnohé ze zápisů dokládají literární zručnost autora.
Hořák poutavě zachytil humorné ale s nebývalým citem a bez patosu také tragické okamžiky v životě muziky. Počáteční optimistický a často až rozverný tón záznamů postupně prorůstá jakási znatelná skepse a deziluze. Samotný Hořák s nezastíranou hořkostí knihu uzavírá konstatováním, že muzika i přes dva marné pokusy nenašla pokračovatele a vroce 1993 definitivně zanikla.
 Stálá expozice hudebních nástrojů ve Strážnici |
