Toho, kdo by čekal tradiční dávku jazzem načichlého, typicky stingovského popu, by měl zarazit už label, na kterém album vyšlo. Jedná se o Deutsche Grammophon, patrně nejvýznamnější evropské vydavatelství vážné hudby, jehož hvězdou je mimo jiné i česká pěvkyně Magdalena Kožená.
Na albu Sting interpretuje písně slavného anglického autora alžbětinského období Johna Dowlanda (1563 - 1626), které prokládá četbou z jeho dopisů. Byť se Sting sám naučil hrát na loutnu, zahraje si jen ve dvou skladbách. Na celém albu jej jinak doprovází sarajevský loutnový virtuos Edin Karamazov, se kterým v poslední době také koncertuje.
V obsáhlém bookletu Sting popisuje své "objevení" Johna Dowlanda v roce 1982 díky herci Johnu Birdovi a průběžné setkávání s Dowlandovou hudbou v průběhu dalších dekád. První loutnu daroval Stingovi jeho dlouholetý spoluhráč "od popu", kytarista Dominic Miller, který Stingovu vášeň pro renesanční hudbu znal.
Je samozřejmě těžké posoudit, nakolik se Sting drží originálního způsobu interpretace - dobové nahrávky Dowlandových písní pochopitelně neexistují. I tak zní album velmi sevřeně a stylově. Určitá míra patosu, která zní ze Stingova hlasu při zpěvu i mluvených vložkách, k repertoáru příjemně sedí.
Krása čistého souzvuku hlasu a loutny v renesančním repertoáru ale není zase tak velkou odbočkou v kontextu Stingovy práce. Na podobném principu vlastně tato hvězda pracuje i na poli pop music - bez zbytečných nablýskaných cingrlátek, se snahou vystihnout podstatu své hudby. V tomto ohledu jsou Songs From The Labyrinth logickou součástí Stingovy diskografie.
Sting - Songs From The Labyrinth
Deutsche Grammophon/Universal, délka alba 48:37
Hodnocení iDNES.cz: 80%
