Kdy jste na Óčko nastupoval?
V roce 2012, čili jsem byl u toho, kdy před touto svým způsobem pionýrskou hudební stanicí stálo rozhodnutí, zda vstoupit do vyšších pater, jestli to takhle můžu říct. Aby byla pevnou součástí televizního trhu společně s velkými televizemi, což se řízením osudu povedlo. Nějakou dobu to fungovalo bez zásadnějších výkyvů, ale pak se televizní – a nejen ten – trh začal zásadně měnit. S čímž samozřejmě souvisí i to, jak se začala zásadně měnit celá hudební scéna.
Jak jste to vnímal?
Když jsem do Óčka nastupoval, byla tahle stanice jedním z inovátorů, byla aktivní na YouTube, pomalu se úspěšně rozjížděl Facebook, který využívalo jako svého druhu VOD platformu. Neexistovalo Spotify, podobné streamovací služby se teprve rodily. A teď je všechno úplně jinak. A to hlavní, co momentálně čtu z hudební scény, je, že velké kamenné subjekty jsou z velké části minulostí.
Velké vydavatelské společnosti, obchody s deskami a podobně, to je všechno jinak. Dneska kdo chce něco nahrát, nazpívat a uspět s tím, tak si to všechno připraví a obstará doma za pomoci kamarádů. Ten umí zpívat, ten má dobré hudební nápady, další je dobrý organizátor nebo to umí se sociálními sítěmi. Takhle dají dohromady partu, která se obejde bez vydavatelství nebo hudebních médií.
Můžete uvést nějaký příklad, kdy se někomu povedlo tímhle způsobem prorazit?
Je to třeba příběh jednoho z nejúspěšnějších britských interpretů současnosti Stormzyho, který začínal na ulici a dodnes pracuje se stejnými lidmi jako v začátcích. Jen s tím rozdílem, že dneska mají on i jeho kamarádi v Londýně obří vily a vydavatelskou firmu nechávají dělat věci, které se nechtějí dělat jim samotným. Je to prostě moře, které se začalo najednou chovat jinak, a Óčko je loď, která se na tom moři pohybuje a snaží se chytit ten správný směr.
Dají se vůbec tyhle změny v hudební televizi nějak reflektovat?
Když si vezmu za příklad MTV, ta se rozběhla hned několika směry. Jde po sledovanosti prostřednictvím kanálů, které nejsou primárně zaměřeny jen na hudbu. To jsou jejich všemožné reality show. Tu samozřejmě nabízí taky na specializovaných stanicích, které vysílají hudbu třeba po jednotlivých žánrech nebo po dekádách. MTV funguje dál, ale dávno není klíčovým subjektem celého hudebního byznysu.
Celý přístup k hudbě je svým způsobem mnohem demokratičtější, volnější. Což je na jedné straně dobře, hlavně pro hudební nadšence a milovníky, ale pro nás je to složitější, protože musíme neustále sledovat trendy a novinky, brát je na vědomí a nějakým způsobem na ně reagovat.
Můžete naznačit, co chystáte do budoucna?
Zpočátku bylo Óčko jeden kanál, teď jsou čtyři, přičemž s největší pravděpodobností přibudou další. Z části jsme se vydali podobnou cestou jako MTV, takže máme samostatný vysílací blok O 18+, kde vysíláme poněkud ostřejší reality show.
Co se samotné hudby týče, chceme se mnohem těsněji sepnout se sociálními sítěmi, takže v rámci určitých formátů mohou lidé na obrazovce v reálném čase vidět to, co zrovna řeší třeba na Facebooku. Posilujeme také hodně nabídku koncertů a hudebních dokumentů.
Je nějaký okamžik nebo událost, která se vám za dobu vašeho působení na ředitelském postu usadila v hlavě a třeba vás i v něčem inspirovala?
Ještě v dobách „starého“ Óčka, které sídlilo ve vile v Řepích, přišel jednou na návštěvu Meky Žbirka. Já jsem ho měl zafixovaného jako moderátora pořadu Rhytmick, kde pouštěl aktuální hudbu a snažil se tam vždycky vpašovat něco nevšedního, zajímavého. Procházel se tam, všechno si to prohlížel, bylo vidět, že ho to zajímá. Říkal, jak strašně dobře je, že existuje televize, která stojí celá jen na hudbě, že to považuje za zázrak, ale pak dodal, že už vlastně nemá moc času ji sledovat.
Což byl svým způsobem paradox, že ano?
Byl to především moment, kdy jsem si říkal, že tohle bude pokračovat dál a dál. Že ani lidem, kteří hudbu do televize pomáhali protlačit, už lineární hudební vysílání nebude stačit. Pro mě to byl impulz, krátce potom jsme začali připravovat kanál Óčko Star, tehdy tuším Óčko Gold, a začali jsme přemýšlet, jak oslovit ještě širší divácké skupiny.