Samozřejmě i proto, že ho hraje Stellan Skarsgard, s ošuntělým zevnějškem a prošedivělým copánkem tak trochu Big Lebowski, který se probudil do nové doby. Jeho hrdina právě vyšel po letech z vězení a neví, kam se vrtnout. Bývalá manželka mu z nostalgie dopřeje jen jednorázový rychlý sex, dávno dospělý syn ho před svou těhotnou partnerkou děsící se kriminálnické dědičnosti vydává za mrtvého a v bistru, kde sedával, už se nesmí kouřit.
Takže tu vypije jednu, druhou, třetí, čtvrtou kávu, černou jako jeho vyhlídky i humor, jenž filmu s existenciálními tóny smutku získává diváckou náklonnost. Skarsgardův hrdina není hlupák ani ubožák – spíše dobrák, který se dlouho nechává vláčet okolnostmi. Je vděčný bývalým kumpánům, gangsterům okresního formátu, za bydlení v prádelně i své bytné za vysloužilou televizi s polským kanálem plus a za večeře, které si musí odpracovat v posteli.
Jejich opakovaný rituál včetně tristního svádění dokonale odpudivé dámy nemá jen funkci hraniční zábavy: čiší z něj nálada přežívání ze dne na den bez možnosti úniku. K danému žánru patří figurkářská galerie ztracenců od hrdinova šéfa ze zapadlé autoopravny přes dívku, kterou tam potká, až po neumětelskou zločineckou partu, která navrátilce nutí k pomstě na udavači. Jenže jemu se do další krvavé lázně nechce; vlastně do ničeho se mu nechce, jak říká Skarsgardův výraz téměř beze slov – proč by nemohl prostě jen tak obyčejně žít?
Závan předjaří
Pravda je, že podobně vykořeněnými lidskými typy i bizarními osudy se severské filmy jen hemží a že Bezva chlap přejímá i jejich vyhasle šedou náladu a princip vzpoury. Originální sice není, ani filmařsky oslnivý, ale má dar lidovosti, která neuráží, a lidskosti, která nevydírá. A pro koho snad znamená Bezva chlap první setkání s tímhle druhem smíchu, může si k hodnocení směle přidat ještě deset procent.
Bezva chlap
Norsko, režie Hans Petter Moland, hrají Stellan Skarsgard, Bjorn Floberg, Gard B. Eidsvold, 103 minut
Hodnocení MF DNES: 60 %
