Provozovaného do konce května v někdejší slévárně hliníku v pražských Holešovicích
Perzekuce oživuje některé ohavné kapitoly nedávných českých dějin. Jaké Steigerwaldova hra, to je zřejmé z názvu.
Za věrohodnou učebnici historie kus Horáková x Gottwald sloužit nemůže a nechce, i když kromě titulních figur v ní úřadují divadelník E. F. Burian, komunistka Anežka Hodinová-Spurná či rudoprávní novinář Kojzar.
Steigerwald nerekonstruuje a nepsychologizuje; časové roviny se prolínají, postavám jsou předepsána "neověřitelná" jednání a setkání. Je to silně ironická hra o mechanismu cynické moci a bezpráví, o zlu bez možnosti nápravy.
Viktorie Čermáková režíruje Steigerwaldovo kvarteto obrazů (Zatčení, Výslech, Proces, Poprava) s přesnou energií a inspirovaně využívá prostorové i významové potence zdevastovaných fabrických prostor.
Příležitostně sestavený herecký tým, doplněný prvním ročníkem "alternativců" z DAMU, dobře konturuje postavy-typy, vyniká trio Veselý (E. F. Burian), Štrébl (Gottwald), Salzmannová (Horáková).
Ke všemu je to i hra se zpěvy, od křehkých sól po kolektivní chór, ale výběr i provedení písní nepřipouštějí, že by zde návštěvník hudební pasáže pouze přečkával. Publiku se na dřevěných stupních nesedí přepychově, ale zadky při téhle produkci netvrdnou.
Účinek je apelativní: jedni diváci si připomenou, že tohle už vážně zažít nechtějí, čtenáři Haló novin se nejprve vyzvracejí a pak jedou vykopat "služební" kulomety.
