Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Berlíně opět hraje slavné divadlo, v němž zpívala i Destinnová

  17:55aktualizováno  17:55
Instituce spojená s berlínskou třídou Pod lipami teď po mnohaleté rekonstrukci zahájila běžný operní provoz. Zvolila k tomu barokní operu od Claudia Monteverdiho. Ve slavném divadle kdysi zpívala Ema Destinnová, Soňa Červená a někteří další čeští pěvci.

Max Emanuel Cencić jako Nero a Anna Prohaska jako Poppea v Monteverdiho opeře Korunovace Poppey | foto: Bernd Uhlig

Historie tohoto divadla sahá do čtyřicátých let 18. století, kdy budovu nechal postavit pruský král Friedrich II. Veliký, sám milovník umění a virtuos na flétnu. Ve své době to bylo největší evropské divadlo, které v průběhu dějin sice měnilo názvy, vždy si však drželo špičkovou uměleckou pověst. Tak jako jiné berlínské památky i operu potkal tragický osud na konci druhé světové války. Dostala zásah při bombardování v únoru 1945 a byla vážně poškozena. V 50. letech ale opět povstala z trosek.

V době železné opony byla Staatsoper unter den Linden první scénou NDR a platila i za nejvýznamnější „západní“ scénu bývalého východního bloku. Kromě Soni Červené tu vystupovali například Ludmila Dvořáková nebo Antonín Švorc. Později, po pádu železné opony i Dagmar Pecková a Magdalena Kožená. Sjednocení Německa otevřelo před divadlem nové perspektivy. Měla je podpořit i rozsáhlá rekonstrukce, která začala roku 2009 a původně byla naplánovaná na tři roky. Jenže stavební práce se z nejrůznějších důvodů protahovaly a rozpočet narůstal. Vše doprovázely ostré diskuse, kritika předražené akce narůstala. Rekonstrukce, během níž soubor hrál v Schillerově divadle, nakonec trvala až do letoška a náklady vzrostly z plánovaných 235 na 400 milionů eur.

Začátkem října byla budova slavnostně otevřena, ale pak se opět uzavřela kvůli závěrečným úpravám. Operní provoz začal až teď. Vedení divadla nasadilo téměř současně dva kusy – Humperdinckovu Perníkovou chaloupku a operu italského barokního skladatele Claudia Monteverdiho Korunovace Poppey.

Světle růžová fasáda divadla září do daleka, ale na první pohled ještě stále není vše hotovo. Vstupenky se například prodávají v mobilní buňce postavené vedle divadla. Také zadní vchod pro zaměstnance připomíná stále spíše vstup na staveniště. Uvnitř vše září a voní novotou, střízlivý šarm divadla působí přívětivě a vyzařuje z něj nenápadná elegance. Akustika je, zdá se, vynikající. Představení 10. prosince bylo i pro mnohé Berlíňany první příležitostí, kdy do „svého“ divadla po dlouhé době opět vstoupili. Nejen zahraniční návštěvníci, ale i domácí diváci se procházeli interiéry, rozhlíželi se, obdivovali, fotografovali. 

Mezi barokem a současností

Státní opera Pod lipami bude mít bezesporu čím dál větší umělecké ambice. Inscenace Korunovace Poppey jim v mnoha ohledech dostála. Toto dílo bylo určené pro karnevalové Benátky 17. století, v nichž v té době již hrála veřejná divadla, přístupná každému, kdo zaplatil. Zpracovává epizodu ze života římského císaře Nera, jenž zahořel vášní ke krásné ženě jménem Poppea a zapudil kvůli ní svou choť Ottavii. V současnosti se hraje poměrně často, letos v létě ji v Salcburku uvedl John Eliot Gardiner v polokoncertní podobě a s naší sopranistkou Hanou Blažíkovou v roli Poppey.

V Berlíně operu uvádějí scénicky, a je to dobře, protože tento kus, v němž je vážná dějová linka  odlehčována komickými výstupy vojáků, sluhů a chův, přímo volá po jevištním dění. Režisérka Eva-Maria Höckmayrová se vyvarovala prvoplánové aktualizace i barokního kýče. Na zešikmené, zlatavé ploše vytvořila bez dalších kulis a rekvizit inscenaci, v níž vše stojí a padá se vztahy mezi postavami, pohybujícími se někde mezi barokem s současností.

Všichni aktéři jsou po celou dobu přítomni na jevišti, snad proto, že v době karnevalu se vše odehrává před očima všech. I tělesné vášně, které se v inscenaci názorně předvádějí. Nepůsobí ovšem samoúčelně, vždyť smyslnost vyzařuje z Monteverdiho hudby. Tu mají v rukou dirigent Diego Fasolis a soubor Akademie für alte Musik Berlin, který hraje s velkou zvukovou kultivovaností a krásou. Jelikož Monteverdiho původní rukopis se nedochoval, existuje možnost, že do díla později zasahovali i jiní autoři. Každé hudební nastudování vyžaduje tedy muzikologickou přípravu a je tak trochu originálem. Fasolis ostatně podrobně vysvětluje v tištěném programu, proč využil i hudbu jiných dobových autorů, například Franceska Cavalliho.

Fotogalerie

Ze zpěváků jednoznačně dominuje chorvatský kontratenorista Max Emanuel Cencić v roli Nera. Pěvec, jenž před pár lety koncertoval i v Praze, má bohatý zvuk i výrazový rejstřík a také jevištní charisma - ať už je v paruce nebo holohlavý. Rakouská sopranistka Anna Prohaska, která je jako jediná na jevišti v soudobém – a hodně sporém – kostýmu, zaujme spíš herecky. Hraje skutečnou „potvoru“, protivnou, lehkomyslnou, toužící po královské koruně a neuvažující o důsledcích svých činů. Její hlas ale postrádá barvu, je fádní, v paměti neutkví. Z řady dalších postav vynikl zvláště britský tenorista Mark Milhofer ve vděčné ženské roli chůvy Arnalty, a také basista Franz Josef Selig jako Nerův učitel Seneca, císařem dohnaný k sebevraždě.

Opera končí krásným milostným duetem Nera a Poppey bez jakéhokoli stínu, ale režisérka si během něj neodpustila narážku na chmurnou budoucnost. Skutečnou Poppeu totiž Nero později ukopal k smrti. A tak Nero odchází dozadu, zřejmě pro změnu s milencem, a Poppea se začíná chvět nervozitou.

Berlín má tedy opět kromě Deutsche Oper a Komische Oper divadlo navazující na tradici dvorské opery. Sluší se dodat, že členem ansámblu je i basista Jan Martiník, který je tuto sezonu obsazen například do Dona Giovanniho, Bohémy, Kouzelné flétny nebo Falstaffa. V lednu provede za klavírního doprovodu Alexandra Starého v Apollonově sále Schubertův písňový cyklus Zimní cesta.




Nejčtenější

Televize Prima stáhne pořad 1 proti všem, čekala od něj víc diváků

Moderátoři pořadu 1 proti všem

Vlajková loď podzimu, jak TV Prima označovala svou novinku 1 proti všem, předčasně končí. Interaktivní tipovací soutěž,...

Zemřel zpěvák Vláďa Šafránek. Zpíval v Harleji, založil Walda Gang

Zpěvák Vláďa Šafránek zemřel v šestačtyřiceti letech

V šestačtyřiceti letech zemřel hudebník Vladimír Šafránek, zakladatel populárního uskupení Walda Gang. Známý byl i z...



Český slavík letos nebude. Chce restart, další ročníky plánuje změny

Karel Gott líbá svého dvaačtyřicátého Slavíka (25. listopadu 2017).

Anketa hudební popularity Český slavík se letos neuskuteční. Informaci deníku Právo portálu iDNES.cz potvrdil Jaroslav...

Mladý, hvězdný, zamilovaný. To je Jan Žižka, film za půl miliardy korun

Představitel Jana Žižky Ben Foster s režisérem Petrem Jáklem

Velkou bitvou v lomu nedaleko Prahy začne v pondělí natáčení historického velkofilmu Jan Žižka. Zahraniční hvězdy už se...

Českého slavíka zničily sociální sítě, řekl hudební kritik Vlček v Rozstřelu

Hudební kritik Josef Vlček v diskusním pořadu Rozstřel (20. září 2018)

„Pár lidí, kteří se rozhodli Slavíka zničit, jej zničili. Je to problém sociálních sítí,” řekl hudební kritik Josef...

Další z rubriky

VIDEO: Never Sol na druhé desce vsadila na synťáky. Singl Zoe je jako moře

Zpěvačka Sára Vondrášková alias Never Sol

Pět let po vydání debutu Under Quiet chystá talentovaná producentka a zpěvačka Sára Vondrášková alias Never Sol druhé...

Českého slavíka zničily sociální sítě, řekl hudební kritik Vlček v Rozstřelu

Hudební kritik Josef Vlček v diskusním pořadu Rozstřel (20. září 2018)

„Pár lidí, kteří se rozhodli Slavíka zničit, jej zničili. Je to problém sociálních sítí,” řekl hudební kritik Josef...

Ortel míní, že Slavík ztrácí smysl, Gott a Bílá věří v návrat ankety

Vedle stříbrné příčky mezi kapelami obsadil Tomáš Ortel druhé místo i v mužské...

Na zprávu, že si Český slavík dá roční pauzu, aby upravil pravidla, reagovala pro iDNES.cz řada muzikantů včetně Lucie...

Najdete na iDNES.cz