Klasik českého kresleného humoru Vladimír Renčín

Klasik českého kresleného humoru Vladimír Renčín | foto: Otakar Grusser, MF DNES

Dlabáček, Rambousek i pan Krbec. Ti všichni dostali s Renčínem cenu

  • 1
Vladimír Renčín, který letos v prosinci oslaví sedmdesátiny, je stálicí české karikatury, jeho kresby zná prakticky každý. Originální postavičky Dlabáčka či Rambouska žijí se čtenáři desítky let, děti je zase znají z večerníčků Zvířátka pana Krbce. I za ně dostal Renčín od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy.

Humorista, který originálně glosuje současnost, vyvolává úsměv i zamyšlení. Jeho humor je břitký, ale inteligentní a kultivovaný. "Navigační systém asi nefunguje... tvrdošíjně ukazuje, že jsme v řiti...," zní například popisek u jedné z jeho kreseb.

Renčín říká, že není satirik a nesnaží se nelítostně tepat nešvary a zlořády společnosti, často však ostře komentuje politickou scénu. "Vopravdu nejvyšší čas, aby láska k lidem našim politikům vod prdele k srdcím jejich ráčiti vjela," vzkazuje například prostřednictvím další z kreseb.

Státní ceny 2011

Prezident Klaus pronáší projev ve Vladislavském sále Pražského hradu (28. října 2011)

Prezident v den 93. výročí vzniku samostatného československého státu vyznamenal 21 vynikajících osobností. Řád Bílého lva dostali tři váleční veteráni z východní fronty. Václav Klaus ocenil i lyžaře Jiřího Rašku nebo chlapce, který položil život při záchraně kamaráda.

Renčínův humor dokázal bavit i v době totality, kdy se nebál ironizovat a demaskovat tehdejší oficiální stupiditu. Snažil se sice pohybovat "v mezích zákona", průšvihům se však nevyhnul. Občas musel s vtipy "na kobereček" a vysvětlovat, co tím chtěl sdělit. Nevyhnuly se mu ani zákazy publikování.

Vladimír Renčín se narodil 6. prosince 1941 v Pečkách na Kolínsku, většinu života však strávil v Hradci Králové. Vystudoval ekonomickou školu a chtěl být píšícím novinářem. Po vojně se zacvičoval v Novinách Jablonecka a v chomutovském Nástupu.

Již předtím, jako osmnáctiletý, se mohl pyšnit první otištěnou kresbou, která mu vyšla v Zemědělských novinách. Ke kreslenému humoru se Renčín, který podle vlastních slov v dětství maloval a kreslil příšerně, dostával bezděčně přes literaturu. Ležel stále v knížkách, dělal si výpisky, které zpestřoval obrázky. Textu ubývalo, kreseb přibývalo. Zkrat mezi výpovědí slovem a kresbou jej láká dodnes.

Po úspěchu svých prvních kreseb se v roce 1965 stal profesionálním výtvarníkem. Jeho kresby se počítají na tisíce. Inspiraci pro ně čerpá ze života, naslouchá lidem kolem sebe, čte knížky, noviny, poslouchá televizi.

Renčín proslul dlouholetou spoluprací s časopisy Mladý svět a Dikobraz, novodobě s Lidovými novinami, MF DNES a Právem. Pracoval i pro řadu zahraničních periodik, jeho ilustrace vycházely například v německých Die Zeit a GEO, v britském časopise New Scientist nebo americkém Time.

Z tvorby Vladimíra Renčína

Renčínovy kresby vyšly ve zhruba třiceti knihách, na desítkách dalších knih se podílel jako ilustrátor. Mimo jiné je také spoluautorem divadelní hry Nejkrásnější válka a autorem příležitostné řady známek z roku 1995. Za sebou má víc než stovku samostatných výstav a je držitelem řady ocenění.

,