Sochař Jan Hendrych se kvůli komunistům musel živit jako restaurátor. Svou...

Sochař Jan Hendrych se kvůli komunistům musel živit jako restaurátor. Svou volnou tvorbu směl vystavit až v roce 1988. | foto: Jiří Benák

STAŘÍ MISTŘI: Jan Hendrych. V létě restaurátor, v zimě umělec

  • 2
Také sochaře Jana Hendrycha potkal osud mnoha výtvarníků, tedy zákaz po roce 1968. Proto začal pracovat jako restaurátor a jeho rukami prošla řada Janů Nepomuckých. „Chvílemi to byly i poetické časy,“ vzpomíná na to období.

Sochař a vysokoškolský profesor Jan Hendrych se narodil 28. listopadu 1936 do rodiny právníka a sochařky. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze studoval v sochařském ateliéru u profesora Josefa Wagnera. Po jeho smrti pak přešel k profesoru Janu Kavanovi.

Krátce po invazi vojsk Varšavské smlouvy jej potkal podobný osud jako řadu jeho souputníků - od Svazu československých výtvarných umělců dostal zákaz tvořit. „Vždycky jsem říkal, co si myslím, a někdy jsem byl i docela drzej,“ vysvětluje. Aby nemusel zcela opustit svůj obor, začal pracovat rovněž jako spousta kolegů jako restaurátor. Tím se pak živil následujících dvaatřicet let - nejprve načerno, později oficiálně.

SERIÁL Staří mistři

Z této doby pochází jeho nejvýznamnější rekonstrukce sousoší na atice divadla v Karlových Varech. Jinak opravoval drobné venkovské sochy, často svatého Jana Nepomuckého, především ve středních a západních Čechách. Za vydělané peníze si mohl koupit své první auto.

„Dělalo se hlavně v létě. Byla to příjemná práce - člověk pracoval, kdy si určil. Když pršelo, tak se hrály karty nebo se šlo do hospody. A když bylo hezky, tak jsme se koupali v rybníku,“ vzpomíná Hendrych. „Chvílemi to byly i poetické časy. Politika mě nemusela zajímat, protože jsem byl zcela odříznut. Zpravidla se jednalo o renovace církevních památek, které byly ideologicky dané a nedalo se na nich nic měnit. A tak o to ani straničtí papaláši neměli zájem.“

Sochař Jan Hendrych

Veškerou svou volnou tvorbu nechával na zimu, kdy měli restaurátoři volněji. Tato díla směl vystavit až v roce 1988.

Hlavním tématem Hendrychových soch je od 80. let ženský akt. Postupně opustil sekání do kamene a věnuje se modelaci ze sochařské hlíny. Právě tento tvárný materiál v posledních deseti letech tvaruje přes silnou vrstvu molitanu, který ještě prošívá a propichuje hřebíky. Po odlití do sádry nebo cementu často tyto brutální stopy zůstávají a postavy působí dojmem, jakoby těla byla sešita z různých částí. Kromě sochaření se Jan Hendrych věnuje i kresbě a grafice.

V roce 1990 byl jmenován profesorem pražské Akademie výtvarných umění, kde měl ateliér figurálního sochařství až do roku 2015. K tomu ještě devět let vyučoval na Akadémii umení v Banské Bystrici. Letos v dubnu bude mít výstavu v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, velkou retrospektivu plánuje na rok 2018 do Galerie hlavního města Prahy. Jan Hendrych bydlí a tvoří ve vile na pražské Ořechovce.