Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

STAŘÍ MISTŘI: Jan Hendrych. V létě restaurátor, v zimě umělec

  4:59aktualizováno  4:59
Také sochaře Jana Hendrycha potkal osud mnoha výtvarníků, tedy zákaz po roce 1968. Proto začal pracovat jako restaurátor a jeho rukami prošla řada Janů Nepomuckých. „Chvílemi to byly i poetické časy,“ vzpomíná na to období.

Sochař Jan Hendrych se kvůli komunistům musel živit jako restaurátor. Svou volnou tvorbu směl vystavit až v roce 1988. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Sochař a vysokoškolský profesor Jan Hendrych se narodil 28. listopadu 1936 do rodiny právníka a sochařky. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze studoval v sochařském ateliéru u profesora Josefa Wagnera. Po jeho smrti pak přešel k profesoru Janu Kavanovi.

Krátce po invazi vojsk Varšavské smlouvy jej potkal podobný osud jako řadu jeho souputníků - od Svazu československých výtvarných umělců dostal zákaz tvořit. „Vždycky jsem říkal, co si myslím, a někdy jsem byl i docela drzej,“ vysvětluje. Aby nemusel zcela opustit svůj obor, začal pracovat rovněž jako spousta kolegů jako restaurátor. Tím se pak živil následujících dvaatřicet let - nejprve načerno, později oficiálně.

SERIÁL Staří mistři

Z této doby pochází jeho nejvýznamnější rekonstrukce sousoší na atice divadla v Karlových Varech. Jinak opravoval drobné venkovské sochy, často svatého Jana Nepomuckého, především ve středních a západních Čechách. Za vydělané peníze si mohl koupit své první auto.

„Dělalo se hlavně v létě. Byla to příjemná práce - člověk pracoval, kdy si určil. Když pršelo, tak se hrály karty nebo se šlo do hospody. A když bylo hezky, tak jsme se koupali v rybníku,“ vzpomíná Hendrych. „Chvílemi to byly i poetické časy. Politika mě nemusela zajímat, protože jsem byl zcela odříznut. Zpravidla se jednalo o renovace církevních památek, které byly ideologicky dané a nedalo se na nich nic měnit. A tak o to ani straničtí papaláši neměli zájem.“

Sochař Jan Hendrych

Veškerou svou volnou tvorbu nechával na zimu, kdy měli restaurátoři volněji. Tato díla směl vystavit až v roce 1988.

Hlavním tématem Hendrychových soch je od 80. let ženský akt. Postupně opustil sekání do kamene a věnuje se modelaci ze sochařské hlíny. Právě tento tvárný materiál v posledních deseti letech tvaruje přes silnou vrstvu molitanu, který ještě prošívá a propichuje hřebíky. Po odlití do sádry nebo cementu často tyto brutální stopy zůstávají a postavy působí dojmem, jakoby těla byla sešita z různých částí. Kromě sochaření se Jan Hendrych věnuje i kresbě a grafice.

V roce 1990 byl jmenován profesorem pražské Akademie výtvarných umění, kde měl ateliér figurálního sochařství až do roku 2015. K tomu ještě devět let vyučoval na Akadémii umení v Banské Bystrici. Letos v dubnu bude mít výstavu v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, velkou retrospektivu plánuje na rok 2018 do Galerie hlavního města Prahy. Jan Hendrych bydlí a tvoří ve vile na pražské Ořechovce.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Papírové hlavy z řady Lowpolya a jejich autor Ivan Zabíral
V kadeřnictví se nemusí jen stříhat vlasy. Mohou sem i zvířecí hlavy

Se zajímavým konceptem do Prahy přišel kadeřnický salon Joshua. Ve svých prostorách se rozhodl otevřít dočasnou, takzvanou pop up galerii. Od minulého týdne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.