Malířka a ilustrátorka Květa Pacovská

Malířka a ilustrátorka Květa Pacovská | foto: Jiří Benák

STAŘÍ MISTŘI: Pacovská je oceněnou autorkou nejkrásnější knihy světa

  • 12
Květa Pacovská vystudovala malbu, ale proslavily ji především knižní ilustrace. „Byl to krásný prostor, mohla jsem svoje malby prezentovat i tam, kam se člověk s výstavou nedostane,“ vzpomíná autorka. Za své knihy posbírala řadu světových ocenění.

Malířka a ilustrátorka Květa Pacovská se narodila v Praze 28. července 1928. Už od raného dětství vyráběla se svou babičkou papírové artefakty i knížky. „Vyráběly jsme krásné předměty a objekty a těšily se z toho. Třeba když jsme pekly vánoční cukroví. Mohla jsem klást na černý vymaštěný plech vykrajovaná kolečka z bílého těsta. Tak vznikaly moje první asambláže,“ řekla Pacovská v rozhovoru pro iDNES.cz.

SERIÁL Staří mistři

Jako malá měla také velmi ráda literaturu. Její oblíbenou dětskou knihou byly Pohádky z bramborových řádků od amerického spisovatele Carla Sandburga. V tatínkově knihovně však listovala i knihami pro dospělé, třeba od Františka Palackého, Aloise Jiráska nebo romány Charlese Dickense. Nastoupila na Státní grafickou školu, ale už po dvou letech ji přijali na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do ateliéru monumentální malby, který vedl už tehdy velmi uznávaný profesor Emil Filla. Zde se potkala se svým budoucím manželem Milanem Grygarem a krátce po ukončení studia se jim narodili dva synové. A právě s nimi a pro ně vytvářela své první knížky, které ji celosvětově proslavily.

Od 60. let se Pacovská věnovala knižní ilustraci a tvorbě autorských knih. V roce 1965 vytvořila obrázky ke své oblíbené knížce Pohádky z bramborových řádků a hned s ní zaznamenala první mezinárodní úspěch - získala hlavní cenu na Bienále ilustrace v Bratislavě. Dodnes práci na této knize považuje za jednu ze svých stěžejních. V té době se kromě ilustrování knih živila i kreslením pro dětské časopisy. Její obrázky se nepravidelně objevovaly ve Sluníčku nebo Mateřídoušce a autorka se vždy těšila na složenku s dvacetikorunovým honorářem, který jí za každou kresbu chodil.

Malířka Květa Pacovská

Na volnou tvorbu nezbývalo mnoho času a když, tak tvořila převážně grafiku „do šuplíku“. Ilustrace Květy Pacovské z této doby se vyznačují kontrastními zářivými barvami. Kromě toho, že výrazné barvy měla autorka ráda, to bylo dáno i tím, že na tehdejším knižním papíru nešlo pracovat s jemnými tóny. Na konci 80. let začaly její knihy vycházet i v zahraničí. Nejdříve v Německu, rychle následovala Francie, Itálie i daleké Japonsko s Jižní Koreou. Dnes její knihy vycházejí ve více než dvaceti zemích po celém světě.

Mezinárodního věhlasu však dosáhla až po roce 1990, kdy v Německu vyšla její autorská kniha Eins, fünf, viele učící malé děti počítat. V roce 1992 získala cenu Hanse Christiana Andersena, nejvýznamnější mezinárodní ocenění pro autory a ilustrátory dětských knih. Ve stejném roce byla pozvaná jako hostující profesor na Hochschule der Künste v Berlíně. V letech 1992 až 1993 tam tři semestry vedla ateliér vizuální komunikace.

Výběr z ocenění:

1965 Grand Prix, Bienále ilustrácií Bratislava

1988 Grand Prix, Premi Catalonia d'illustració, Barcelona

1992 Cena Hanse Christiana Andersena

1993 Zlatá litera, Frankfurt nad Mohanem/Lipsko

1995 Die schönsten deutscher Bücher, Frankfurt nad Mohanem

1997 Grand Prix, Möbius International des Multimedias, Paříž

1997 Cena Johanna Gutenberga, Lipsko

1998 Zvláštní cena Bologna Ragazzi

1999 Premio ANDERSEN 1999, Liberia dei ragazzi di Milano

1999 Cena Milia d'Or, Cannes

1999 Grand Prix, Ósaka Multimedia Awards

1999 Čestné uznání, Salon du livre et de la presse jeunesse, Montreuil

1999 Čestný doktorát od Kingston University, Velká Británie

2000 První cena, CINEKID 2000, Amsterdam

V roce 1993 následovala další významná cena - Goldene Letter za nejkrásnější knihu světa. Tu si vysloužila za titul Papier Paradise, kterou vytvořila jako poctu německému malíři a básníkovi Kurtu Schwittersovi. Mezi dalšími oceněními její práce je například několik zlatých medailí z mezinárodního knižního veletrhu IBA v Lipsku, Nejkrásnější kniha Rakouska (1991) nebo Nejkrásnější kniha Francie (2005).

Kromě ilustrátorky a autorky knih je Květa Pacovská také malířkou, grafičkou a sochařkou. „Já se považuji za malířku. To jsem také vystudovala. Mé obrazy následně našly místo i v knížkách. Byl to krásný prostor, kde jsem mohla svou práci prezentovat i tam, kam se člověk s výstavou nedostane. Všechny obory dělám stejně ráda a nemohu je opustit,“ přibližuje výtvarnice své oblíbené techniky.

Její rozměrná plátna se vyznačují minimalistickou geometrií, občas nečekaně narušenou barevnými kaňkami. Převážně čtvercové obrazy jsou stejně jako autorčiny ilustrace plné zářivých barev. Opakuje se na nich motiv kruhu a linií. „To se se mnou táhne celý život. Kruh je znakem trvání, protože nemá začátek ani konec. Tak vznikla moje kniha L’infini,“ dodala v rozhovoru Pacovská.

Oba synové slavné výtvarnice se umění věnují také - starší Ondřej je grafikem, mladší Štěpán fotografem. Autorka tvoří ve svém podkrovním ateliéru u Rajské zahrady v Praze.