Týž den na filmovém pásu může vypadat úplně jinak. V oficiálním dokumentu přijíždí státní návštěva, otvírá se podnik, sportovec přebírá medaili. Ale v rodinném filmu ze soukromého archivu je to den, kdy se šlo na výlet či se slavila svatba.
Zatímco ve světě mají "domácí" filmy své sběratele, fanoušky i přehlídky, v Česku se o téhle vlně dlouho nevědělo. Až roku 1992 vezl tehdejší dramaturg ČT Petr Sládeček na festival amatérského filmu do belgického Charleroi díla našich talentů – a teprve na místě zjistil, že tu jde o jiné filmy: sběratelské.
"Věděli, že u nás za první republiky lidé točili, že vycházely dva časopisy pro kinoamatéry. A ptali se, kdo v Česku ty staré rodinné filmy od potomků sbírá. Přiznal jsem, že nikdo. Tehdy jsme s Janem Šiklem vymysleli Archiv soukromé filmové historie," vzpomíná Sládeček.
Sám si brzy zvolil jinou dráhu, ale Šikl vytrval a po patnácti letech sbírá ceny doma i ve světě. Soukromé století, v němž představuje dějiny jako intimní lidské příběhy, přináší jiný pohled než státní archivy.
SOUKROMÉ STOLETÍ
speciál ČT k dokumentární sérii najdete ZDE
Předchůdci vyznavačů "home videa", jež je dnes běžné a plní zásobárny pořadů typu Neváhej a toč!, točili od 20. let minulého století; patřili hlavně ke střední společenské třídě. Archiv soukromé filmové historie teď dochované filmy shromažďuje a přepisuje na digitální záznam – zdarma, pokud majitelé umožní i pořízení kopie pro archiv.
Tak vznikla série Soukromé století. Zahájí ji Král Velichovek, dokument z pozůstalosti statkáře Karla Seissera, jenž hospodařil v pohraničí s ženou a třemi dcerami; po válce celou rodinu vystěhovali do Německa. Na jeho příběh naváže pohled jeho dcery Evy Tatíček a Lili Marlén.
Další díly představí výstředního sochaře Vincence Havla, jenž vytvořil sochu Klementa Gottwalda, osud dvou generací rodiny Čvančarů z let 1920–1970 vrcholící emigrací do vysněné země westernů či naopak zázemí přesvědčeného komunisty, skladatele Václava Felixe.
Domácí filmové archivy otevře i rodina Šechtlů, jež měla fotoateliér, či ruský rod Popovů, jenž před více než sedmdesáti lety emigroval do Prahy. Závěrečný Nízký let pak vypráví o pilotovi, jeho velké lásce, sklonu k alkoholu a smrtící tragédii.
