Pohádka se v ní mění v grotesku, Staré bělidlo ve sklepní byt, nechybí komika a paradoxy. "Nechtěl jsem Babičku parodovat, na to ji mám moc rád. Chtěl jsem ji jen trochu demytizovat. I tak v ní hodně z původní pohádky zůstalo," říká režisér Arnošt Goldflam.
Každá z postav, které se v Babičce objevují, se dočkala změn. "Největší asi Tyrl," dodává ironicky Jiří Lábus, který v inscenaci hraje Proška. V hlavní roli babičky se představí Jana Synková, Barunku hraje nejmladší členka souboru Ypsilonky Barbora Vyskočilová.
Nechávám se unášet sněním
Arnošt Goldflam o hře tvrdí, že jde o Babičku na rožni Ypsilonky. Původní "šťastné to ženy" Boženy Němcové zbylo v textu asi šedesát procent. "Nechávám se unášet sněním Boženy Němcové o tom, jak by to bylo krásné, kdyby to bylo právě takové, jak si přála. Harmonické, v souladu s řádem vesmíru a lidství," vysvětluje Goldflam a naráží tím na to, jak moc je venkovská idyla v Babičce neskutečná.
Ostatně teoretických studií o předobrazech Starého bělidla a postavách, které Němcová v knize popisuje, existuje nepřeberné množství. Z některých Goldflam ve hře dokonce cituje.
