Americký rodák Stanley Kubrick (26. července 1928 v New Yorku) začínal jako fotograf. „Špatné filmy, které jsem viděl, mi dodaly odvahu, abych sám točil,“ vysvětlil s odstupem, proč změnil profesi. Ve Spojených státech po několika autorských dokumentech natočil osobité „zabijácké“ snímky v duchu žánru film noir (Killer’s Kiss, The Killing) a koncem roku 1957 pak představil kritické protiválečné drama Cesty slávy. Film útočící na armádní mašinerii, jež trestá vojáky za „zbabělost“ rozsudkem smrti, přinesl režisérovi pocty, ale i zásahy: cenzura snímek dočasně zakázala ve Francii, Švýcarsku a ve vojenských kinech amerických jednotek v Evropě.
V americké produkci natočil Kubrick roku 1960 ještě výpravný historický velkofilm Spartakus, jenž vynesl Oscara za vedlejší roli Peteru Ustinovovi, v témže roce však režisér přesídlil do Velké Británie, kde vznikla jeho nejslavnější díla. V roce 1962 se zrodila Lolita, přepis kontroverzního Nabokovova románu s Jamesem Masonem v hlavní mužské roli, o dvě léta později přišla politická satira s Petrem Sellersem Doktor Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu, kterou nedávno uvedla Česká televize.
A rok 1968 přinesl zlomový okamžik světové kinematografie, sci-fi 2001: Vesmírná odysea, o níž Kronika filmu tvrdí: „Po více než třech letech natáčení v londýnských studiích Pinewood režisér představuje bezpříkladnou vizuální cestu vesmírem, která stanoví nová měřítka pro žánr fantastického filmu.“ Obraz dějin lidstva ve čtyřech epizodách, provázený scenáristickou spoluúčastí Arthura C. Clarka a symfonickou básní Richarda Strausse Tak pravil Zarathustra, získal Oscara za obrazové efekty a stal se nadgeneračním kultem - i Jan Svěrák ve své studentské parafrázi Vesmírná odysea II vzdal hold svému vzoru Kubrickovi. Ani v zatím posledním hodnocení z roku 1992, jaké pořádá filmový časopis Sight and Sound pravidelně každých deset let, nechybí Kubrickův kosmický opus v popředí žebříčku nejlepších děl celé historie filmu.
Počátkem sedmdesátých let vyvolal režisér vyhrocené diskuse do té doby nevídanou mírou agresivity a násilí, jež zobrazil v Mechanickém pomeranči, portrétu mladého vůdce uličního gangu. Naopak následující Kubrickův snímek Barry Lyndon situovaný do 18. století zapůsobil výtvarnou stylizací krásy natolik, že získal Oscara za hudbu, kameru, výpravu a kostýmy. A v roce 1979 filmem The Shining mění režisér znovu žánr: šokujícími efekty se pokusil, jak řekl, předvést „definitivní horor“.
O posledním Kubrickově projektu Eyes Wide Shut (doslova Oči široce zavřené) se neví o mnoho více, než že v něm hraje manželský pár Tom Cruise a Nicol Kidmanová a že se premiéra plánovala na červenec. „Do tuzemských kin jej chystáme na 14. říjen, přesný český název ještě neznáme, ale doufáme, že Kubrickova novinka zahájí průlom jeho děl v české distribuci,“ říká šéf zdejšího zastoupení Warner Bros. Ladislav Šťastný. Warner Bros. totiž mají práva na drtivou většinu Kubrickových děl, sám Kubrick je však neuvolňoval pro střední a východní Evropu. „Měl údajně špatné zkušenosti z takzvaně nestandardních trhů s nelegálním pirátským šířením a nedal se přesvědčit, že se situace zlepšila. Žádáme jeho filmy pro kina a hlavně pro video každý rok, zatím marně,“ líčí Šťastný. Navíc prý Kubrick proslul tím, že na cizojazyčné titulky i dabing osobně dohlížel. „Uvidíme, kdo si po období piety bude práva k jeho dílu nárokovat, nicméně se nevzdáváme naděje, že i v tuzemsku přivítáme rok 2000 s obnovenou Vesmírnou odyseou,“ věří Šťastný. Kubricka vzpomene krom Letní filmové školy i podzimní seminář britského filmu.
