Stálá expozice asijského umění zahájena

Praha - Národní galerie v Praze otevřela 10. října 1998 novou stálou expozici. Po 46 letech je veřejnosti zpřístupněna světově výjimečná kolekce asijského výtvarného umění Národní galerie, jež ve svých sbírkách opatruje asi 12.000 uměleckých děl asijské provenience. Stálá expozice asijského umění je situována do prostor v přízemí a druhém patře zbraslavského zámku, významné stavby českého baroka z ateliéru Giovanni Santiniho Aichla. Ve stálé expozici na zámku Zbraslav je vystaveno více než 1500 exponátů, ilustrujících umění celé Asie od Předního východu až po Japonsko.

Stálá expozice asijského umění

Národní galerie v Praze otevírá 10. října 1998 novou stálou expozici. Po 46 letech je veřejnosti zpřístupněna světově výjimečná kolekce asijského výtvarného umění Národní galerie, jež ve svých sbírkách opatruje asi 12.000 uměleckých děl asijské provenience. Stálá expozice asijského umění je situována do prostor v přízemí a druhém patře zbraslavského zámku, významné stavby českého baroka z ateliéru Giovanni Santiniho Aichla. Ve stálé expozici na zámku Zbraslav je vystaveno více než 1500 exponátů, ilustrujících umění celé Asie od Předního východu až po Japonsko.

Japonsko - období všedního samurajského dne

V přízemí zámku se nachází šest sálů věnovaných japonskému výtvarnému umění. V první místnosti jsou představena díla japonského umění laku, tradičního uměleckého odvětví, jehož kořeny spadají až k nejstaršímu archaickému období před 3000 - 4000 lety. Jsou zde prezentovány lakové výrobky od 16. do 19. století, od šperkovnic a skříněk pro evropský trh až po zdobné krabice na psací náčiní, příruční krabice a dózy, krabičky na medikamenty a osobní razítko zvané inró a další doplňky japonského každodenního života včetně japonské samurajské zbroje. Druhá místnost je věnována buddhistické plastice a malbě. Zde zaujme především několik v českých sbírkách výjimečných ukázek sakrálního sochařství v čele s figurou krále podsvětí Emmy pocházejícím z 16. století. Plastiku v této místnosti doplňuje několik ukázek sakrální malby. Třetí místnost představuje návštěvníkovi japonské kovové výrobky, především jednotlivé okrasné nádoby, vázy, dózy či talíře zdobené další tradiční asijskou technikou přihrádkových emailů cloisonné. V českých zemích ojedinělý je rovněž vystavený soubor japonských mečových ozdob, zvláště záštit rukojetí japonských mečů zv. cuba, které lze chápat jako šperk japonského válečníka. V následujících dvou místnostech je potom detailně představena japonská malba a grafika. Expozice je zde rozdělena námětově na malbu a grafiku s tématikou přírodní, která je tolik pro Dálný východ typická, a s tématikou figurální. Návštěvník zde může obdivovat nejen známé grafické listy významných japonských mistrů, jako byli Korjúsai, Utamaro, Hokusai, Hirošige, Kunisada a další, ale shlédne i méně známá díla významných japonských malířů 16. - 19. století, která doposud nemohla Národní galerie návštěvníkům představit. Umělecká díla v těchto částech jsou pravidelně měněna, což vybízí diváka k opakovaným návštěvám. Závěr japonských galerií tvoří sbírka japonské keramiky, která v Národní galerii patří k nejucelenější v České republice. Kromě japonského porcelánu 17. až 20. století určeného původně pro Evropany, jehož kolekce patří k nejucelenějším ve střední Evropě, se setkáme také s kameninou a hrnčinou z rozličných období a oblastí, jejíž výroba směřovala především na domácí japonský trh. Návštěvník tak může bezprostředně porovnat rozdílné estetické principy při výzdobě předmětů určených pro japonského spotřebitele a uměleckých děl, která si v Japonsku objednávali Evropané.

 Čínské umění - hrobová architektura dynastie Tchang

Celé prostory západního křídla jsou v horním patře vyhrazeny pro galerie čínského umění. V prvé místnosti se divák setká s výtvarnými památkami nejstarších dob. Neolitické umění je zastoupeno třemi pohřebními nádobami s abstraktním dekorem. Památkám Bronzové doby dominuje soubor rituálních obřadních nádob z doby dynastií Šang a Čou. Zvláštní skupinu tvoří drobné plastiky a apliky nomádských kmenů. Ve druhé místnosti, věnované umění prvních impérií návštěvník nalezne především hrobové figury a nádoby z doby dynastie Chan. Hrobová keramická skulptura z následujících období Šesti dynastií a Tchang, včetně několika světově unikátních exemplářů, je představena v další místnosti a uzavírá tak část expozice věnovanou artefaktům spojeným s pohřebním kontextem. Čtvrá místnost je věnována keramickému umění, především porcelánu, s důrazem na pozdější tvorbu od 11. do 19. století. V páté místnosti je představeno dekorativní umění a rituální artefakty z období posledních dvou dynastií: bronzové nádoby a skulptury, řezby, lakové předměty a několik dvorských rouch. Odtud přechází návštěvník do členitého prostoru, věnovaného buddhistickému umění od 5. do 18.století, kterému dominují především velké dřevěné skulptury z období Sung a Jüan. Pozornost zaslouží také fragmenty nástěnných maleb s buddhistickou tématikou. V části věnované malbě a kaligrafii se divák může seznámit s některými díly z bohatých sbírek čínského figurálního malířství i krajinomalby. Také zde si povaha materiálu vynucuje pravidelné obměny expozice. Závěrečná část čínských galerií je věnována pohledu na historii sběratelství čínského umění u nás a na to jak kontakt s čínskou kulturou ovlivnil tvorbu některých významných osobnosti moderního českého umění.

Indické miniatury

Další oddíly expozice, které jsou umístěny v horním patře zámku, jsou ve srovnání s čínskou a japonskou galerií poněkud menšího rozsahu. V sále věnovaném uměleckým projevům jižní a jihovýchodní Asie je dominantní především sbírka sochařství. Je zde vystaven soubor indické terakotové plastiky kušánského a guptovského období a buddhistické, tzv. gandhárské, sochařství z území dnešního Pákistánu z prvních staletí našeho letopočtu. Další oddíl představuje indické sochařství 10. – 13. století na fragmentech reliéfní výzdoby fasád hinduistických a džinistických chrámů ze západní Indie a ze slavných komplexů Khadžuráho a Konárak. Soubor indické malby, označované v Evropě tradičně jako miniatury, je vystavován v postupně v obměňovaných sériích. V první fázi je prezentován výběr žánrových scén z dvorského prostředí. Na oddíl indického umění navazuje galerie umění jihovýchodní Asie a Indonésie. Většina území byla ve větší či menší míře ovlivněna indickou kulturou, a právě tento vliv zde představuje jeden z nejvýznamnějších jednotících prvků. K umělecky nejproduktivnějším patřily oblasti s převahou buddhismu, a proto je v expozici zastoupeno především buddhistické sochařství. Soubory z území dnešního Thajska, Barmy a Kambodže ukazují produkci hlavních center a vývoj od 9. do 19. století. Zastoupeny budou i ukázky buddhistického a hinduistického sochařství Indonésie.

Lamaistické kultura severovýchodní Indie

Ve stejném poschodí zámku jsou umístěny také exponáty, které se svými charakteristickými rysy včleňují do sféry tibetského výtvarného projevu. Jsou to se artefakty nejen ryze tibetské provenience, ale například i umělecká tvorba pocházející z Mongolska, severního Nepálu nebo severozápadní Číny. Nejvýznamnější část prezentovaného souboru tvoří obrazy, tibetsky thangky, typické svou hedvábnou bordurou, mnohdy velmi vzácnou textilií, do níž bývají všity. Užívaly se původně v klášterech nebo soukromých svatyních k meditaci či uctívání jednotlivých božstev. Technika malby je srovnatelná s kvašem, hojně používaným v Evropě už od starověku. Expozici zde doplňují bronzové a lakové plastiky, z nichž dominantní pozornost na sebe poutá zlacená laková figura zobrazující Padmapániho, bódhisattvu Milosrdenství, a 167 cm vysoká bronzová rituální dýka, phur-bu, z počátku 19. století, vyrobená v Číně. Drobné plastiky ve vitrinách patří mezi nejcennější exempláře lamaistické sbírky NG. V zavěrečné pasáži stálé expozice se setkáme s výtvarnou tvorbou islámského světa, kterou zastupuje především umělecké řemeslo. Toto pojetí výtvarné kultury je v souladu s povahou islámského náboženství. Islám, nejmladší ze světových monoteismů, je pro věřícího muslima nejen duchovním poselstvím, ale řídí jeho chování kultovní i společenské, provází je každodenním životem. S  ním i předměty krásného řemesla: rouška na obličej s výšivkou, konvice na obřadní umývání zkrášlená tepaným dekorem, modlitební koberec atd.

Modlitební koberce islámského východu

Vhodným úvodem do islámské expozice je vybraný soubor modlitebních koberců. Návštěvník si jistě povšimne nápadného rysu, jímž je – přes různost vzorů, barevného ladění a krajového původu – jednotná kompozice středového pole, pro modlitební koberec typická. V dalších vitrinách jsou vystavovány předměty z různých kovů: konvice, džbány, vykuřovadla a další předměty užitkové i dekorativní. V jejich výzdobě se střídají i sdružují motivy figurální, rostlinné, geometrické, často i kaligrafie podle volné fantasie. Oddíl keramiky ukazuje zajímavé shody i rozdíly tvarové a výzdobné, jak se jeví v různých krajích islámského kulturního společenství: v Turecku, Íránu, maurském Španělsku atd.

Korán Mistra Muhammada z Tabrízu

Zcela mimořádné postavení má v islámském světě arabské písmo, které přejala pro své jazyky většina národů vyznávajících islám. Je chápáno jako vzácný dar Boží, jímž bylo převedeno do viditelné podoby poselství zjevené Proroku Muhammadovi. Písmo bylo ztvárněno do mnoha skvělých kaligrafických stylů a spolu s ornamentem tvoří jedinou výzdobu kultovní architektury. Expozice islámského umění předvádí také ukázky různých typů knižních vazeb. Skutečným skvostem knižního umění je rukopis Koránu z r. 1462, kaligrafovaný Mistrem Ahmadem ibn Muhammadem z Tabrízu.

Krabice na psací náčiní - dřevo kryté lakem. Ideální krajina Japonsko, kolem 1800

Mísa. Porcelán, malba kobaltem, emailem a zlatem. Dámy věnující se ikebaně - uměleckému svazování kytic. Japonsko, Arita - 1720-40

Pehara - Tibetské dobrotivé božstvo

Muž v loďce - Indie, mughalská lokální škola - 1760

Lochan Kašjapamuni, Čína - 11. století

Splašený kůň - Čína, 8. století

Figura krasavice v kimonu se znaky. Porcelán, malba kobaltem a emaily. Japonsko - Arita, 1720-1740

Herec s geishou - Japonsko 1801-1804

Kurtizány pod moskytiérou - 1800

Pohled na Očanomizu v Edu - 1783


Témata: Islám, Korán