Podle některých zpráv kabely přesekala skupina mladíků, kterým se dílo nelíbí. Správa Hradu však tvrdí, že šlo o technickou poruchu.
Srdce začalo pulzovat 17. listopadu
Hradčanské panorama v Praze získalo v neděli 17. listopadu večer novou, byť dočasnou dominantu: červené svítící neonové srdce velké patnáct na patnáct metrů. Jeho autorem je výtvarník Jiří David. Tuto pulzující atrakci slavnostně rozsvítil prezident Václav Havel. „Shodou okolností je to v předvečer zasedání NATO. Já ale nejsem umělec pro NATO. Není to ani k 17. listopadu, ani to není adorace Václava Havla,“ říká rezolutně šestačtyřicetiletý Jiří David.
Uznává však, že bez Havlovy podpory by jeho instalace nevznikla. K prezidentovi navíc odkazuje jak symbol srdce, který Havel připojuje ke svému podpisu, tak doba, po kterou bude svítit; zhasne v době Havlova odchodu z Hradu.
David vloni na střechu pražského Rudolfina umístil světelný objekt s názvem Záře. Měl podobu trnové koruny. Na nynější Srdce na severní věži baziliky sv. Jiří by v budoucnu měl navázat třetí projekt. „Bude to takové završení trojúhelníku na těle Prahy,“ říká multimediální umělec, jenž se na české scéně prosadil jako člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví.
Glosu k tématu čtěte ZDE |
Jiří David nemá rád termín „umění ve veřejném prostoru“. Srdce označuje jako kontextuální umění, které není determinováno galerijním prostorem, ale má smysl a význam v souvislostech konkrétního místa a jeho paměti. „Je to zprofanovaný, banální, kýčovitý symbol. Avšak na konkrétním místě má nezaměnitelný ráz,“ dodává David.
Srdce Jiřího Davida nad Pražským hradem. |
Srdce Jiřího Davida nad Pražským hradem. |