Kromě hudby jsou kytarista a zpěvák Billy F. Gibbons, Dusty Hill (baskytara, zpěv) a bubeník Frank Beard proslulí svým image: dlouhé vousy, černé brýle, černé obleky poseté flitry, na hlavách hučky. Scéna byla úsporná: v pozadí třpytící se stříbrné proužky, uprostřed mírně vyvýšená bicí souprava a tři stylizované fialové kaktusy. Typická směs hardrockového „kýčařství“ a zároveň sebeironie.
Bylo zajímavé porovnávat nahrávky s koncertem: tam, kde je na desce nutné vrstvit kytary, případně jiné nástroje, aby bylo dosaženo odpovídající hutnosti, v případě koncertu vystačí klasické rockové trio. O to více vystupovaly bluesové kořeny této hudby, zvláště při Gibbonsových sólech. Zvuk jeho kytary - poznávací znamení ZZ Top - představoval bezesporu největší kvalitu večera: oproti deskám nepůsobilo zkreslení tak chemicky. Gibbons hraje precizně, chytře, s citem pro výstavbu sóla včetně dramatických pauz a opakovaných figur, které obecenstvo spolehlivě uvádějí v nadšení.
Také pěvecky odvedli oba postarší pánové přesvědčivý a profesionální výkon; zvláště basista Hill v polohově extrémních bluesových číslech. Horší byl zvuk rytmiky: ta sice poskytovala potřebný dunivý a valivý podklad pro Gibbonsovu kytaru, ale zejména ve spodních frekvencích se slévala v takřka industriální hlukovou změť, v níž identifikovat baskytaru bylo téměř nemožné. Zvuk bicích byl jaksi plochý, bez šťávy, s nevýraznými činely. To je ovšem třeba klást za vinu prostředí, nikoliv hudebníkům.
Oba frontmani synchronizovali své pohyby v gestikulaci i uměřených tanečních prvcích. Těžko říci, kolik v tom bylo ironie, ale srovnáme-li tyto kreace například s Mickem Jaggerem, nelze se neusmát. V každém případě obecenstvo na tato klišé reagovalo vděčně - spokojeno, že je to přesně takové, jak má být.
Repertoár byl vybrán takřka rovnoměrně ze všech období existence skupiny. Zazněly největší hity jako Gimme All Your Lovin', Got Me Under Pressure, Cheap Sunglasses, nasládlá balada Rough Boy, z alb poslední dekády pak Pincushion a Bang Bang. Koncert gradoval písněmi ze zřejmě nejpopulárnějšího alba Eliminator z roku 1983, což brněnské publikum, sestávající spíše z fanoušků středního věku, náležitě ocenilo. Na závěr si pak vytleskalo dvoupísňový přídavek.
|
ZZ Top: XXX | |
| 1. | Poke Chop Sandwhich |
| 2. | Crucifixx-A-Flat |
| 3. | Fearless Boogie |
| 4. | 36-22-36 |
| 5. | Made Into A Movie |
| 6. | Beatbox |
| 7. | Trippin' |
| 8. | Dreadmonboogaloo |
| 9. | Live Intro |
| 10. | Sinpusher |
| 11. | (Let Me Be Your) Teddy Bear |
| 12. | Hey Mr. Millionaire |
| 13. | Belt Buckle |
