RECENZE: Vrchol pokrytectví. Spojené státy lásky balí porno do odcizení

  • 5
Syrový portrét milostných vztahů, tak zní festivalová charakteristika filmu Spojené státy lásky. Ve skutečnosti spadá spíše do škatulky „porno převlečené za umění“, nadto s estetikou ošklivosti vyšlou dávno z módy.

Zdá se, že polský režisér Tomasz Wasilewski má poměrně úzký okruh zájmů. Jeho první film se jmenoval výstižně V ložnici, pak v Plovoucích věžácích líčil gayskou romanci a do třetice zasvětil intimitě i Spojené státy lásky, které loni objely festivaly od Berlína po Karlovy Vary; nyní vešly do našich kin.

Z Berlinale si snímek přivezl cenu za scénář. Přesněji řečeno za přehlídku zmaru z přelomu socialistické éry v kapitalistickou, silně stylizovanou připomínku dob, kdy lepší zboží bylo pořád ještě za valuty. Spolu s Berlínskou zdí se tu hroutí ženy ze šedivých paneláků. Dívají se na pornofilmy, topí se v depresi, zažívají odcizení při manželském sexu, jejž provází dialog „Koupíme si auto“, –„Potí se ti ruce“. A jejich neukojené ambice i touhy se demonstrují na dlouhých statických záběrech, ozvláštněných pro efekt jinakosti netradičním výřezem obrazu.

Co vlastně ženy chtějí? Jedna kněze, druhá vdovce, třetí tu čtvrtou. Prvnímu z mikropříběhů ještě pomáhá katolický motiv či retronálada videopůjčoven, následující už jenom dokazují, že posedlost nahými mužskými zadky se neomezuje výhradně na české televizní ságy.

Spojené státy lásky

40 %

Polsko / Švédsko, 2016, 106 min

Režie: Tomasz Wasilewski

Scénář: Tomasz Wasilewski

Hrají: Julia Kijowska, Magdalena Cielecka, Dorota Kolak, Marta Nieradkiewicz

Kinobox: 56 %

IMDb: 6.1

Hlavně však Spojené státy lásky nudí, protože do existenciálního obalu halí jednak ryze provokativní erotické výjevy, jednak románkové banality jako náhodný hrubý sex zhrzené pedagožky s bývalým žákem. Čirá schválnost pak čiší z poslední povídky, která se vyžívá v nahotě obtloustlých seniorek. Jistě, divák si odvodí, že koláž milostných nezdarů vypráví hlavně o zoufalé lidské osamělosti, ale bohužel ji až s úpornou posedlostí ilustruje onanií nad bezvládným tělem, utíráním spermatu, zvracením.

A při vší úctě k statečným hercům či ke kameře, za níž stál Oleg Mutu, představuje takový pseudoumělecký výprodej prázdnoty mezilidských vztahů vrchol pokrytectví.