Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Vrchol pokrytectví. Spojené státy lásky balí porno do odcizení

  6:59aktualizováno  6:59
Syrový portrét milostných vztahů, tak zní festivalová charakteristika filmu Spojené státy lásky. Ve skutečnosti spadá spíše do škatulky „porno převlečené za umění“, nadto s estetikou ošklivosti vyšlou dávno z módy.

Zdá se, že polský režisér Tomasz Wasilewski má poměrně úzký okruh zájmů. Jeho první film se jmenoval výstižně V ložnici, pak v Plovoucích věžácích líčil gayskou romanci a do třetice zasvětil intimitě i Spojené státy lásky, které loni objely festivaly od Berlína po Karlovy Vary; nyní vešly do našich kin.

Fotogalerie

Z Berlinale si snímek přivezl cenu za scénář. Přesněji řečeno za přehlídku zmaru z přelomu socialistické éry v kapitalistickou, silně stylizovanou připomínku dob, kdy lepší zboží bylo pořád ještě za valuty. Spolu s Berlínskou zdí se tu hroutí ženy ze šedivých paneláků. Dívají se na pornofilmy, topí se v depresi, zažívají odcizení při manželském sexu, jejž provází dialog „Koupíme si auto“, –„Potí se ti ruce“. A jejich neukojené ambice i touhy se demonstrují na dlouhých statických záběrech, ozvláštněných pro efekt jinakosti netradičním výřezem obrazu.

Co vlastně ženy chtějí? Jedna kněze, druhá vdovce, třetí tu čtvrtou. Prvnímu z mikropříběhů ještě pomáhá katolický motiv či retronálada videopůjčoven, následující už jenom dokazují, že posedlost nahými mužskými zadky se neomezuje výhradně na české televizní ságy.

Spojené státy lásky

Polsko / Švédsko, 2016, 106 min

Režie: Tomasz Wasilewski

Scénář:

Hrají: Julia Kijowska, Magdalena Cielecka, Dorota Kolak, Marta Nieradkiewicz

Hodnocení­: 40%

Hlavně však Spojené státy lásky nudí, protože do existenciálního obalu halí jednak ryze provokativní erotické výjevy, jednak románkové banality jako náhodný hrubý sex zhrzené pedagožky s bývalým žákem. Čirá schválnost pak čiší z poslední povídky, která se vyžívá v nahotě obtloustlých seniorek. Jistě, divák si odvodí, že koláž milostných nezdarů vypráví hlavně o zoufalé lidské osamělosti, ale bohužel ji až s úpornou posedlostí ilustruje onanií nad bezvládným tělem, utíráním spermatu, zvracením.

A při vší úctě k statečným hercům či ke kameře, za níž stál Oleg Mutu, představuje takový pseudoumělecký výprodej prázdnoty mezilidských vztahů vrchol pokrytectví.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Tříska s Jaroslavem Marvanem ve filmu Váhavý střelec (1956)
OBRAZEM: Jmenuji se Igor Hnízdo. Podívejte se na role Jana Třísky

Jan Tříska, jeden z nejtalentovanějších herců generace 60. let, který si vysloužil přezdívku český Marlon Brando, zemřel v osmdesáti letech za nejasných...  celý článek

Jan Svěrák, Tereza Voříšková, Zdeněk Svěrák a Jan Tříska vypustili před...
Na Karlově mostě Jan Tříska vždy děkoval za džob, vzpomíná Jan Svěrák

Poprvé obsadil Jana Třísku do Obecné školy, podruhé do snímku Po strništi bos, který se zároveň stal hercovou poslední filmovou prací. „Škoda, odešel právě...  celý článek

Ze snímku Amityville: Probuzení
Pokladnice hrůzy. Horor v Amityville začne už svou dvanáctou kapitolu

Na samém počátku byl skutečný případ šestinásobné vraždy, na konci (zatím) stojí v pořadí už dvanáctá filmová verze, která přijde do kin pod názvem Amityville:...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.