Výbor Holanových překladů z francouzštiny nich vyšel pouze ve svazku Holanových překladů s názvem Cestou (1962). Aktuální vydání v rámci jeho Spisů tak vůbec poprvé představí možnost vnímat význam, jaký francouzská poezie představovala nejen pro Holana, ale i pro kontext vzniku moderní české poezie, který se právě ve třicátých a čtyřicátých letech, kdy vznikla většina Holanových překladů, formoval.
Vladimír Holan (1905-1980)
Jeden z nejvýznamnějších českých básníků a překladatelů 20. století. Zpočátku ovlivněn poetismem, posléze se obrátil k závažné reflexivní a meditativní poezii, v níž dosáhl značné originality. S výjimkou krátkého období po druhé světové válce a následném převratu, kdy byl okouzlen komunismem, bylo jeho dílo apolitické. V 50. letech měl zakázáno publikovat, knihy mu začaly vycházet v 60. letech, kdy Holanova poezie výrazně ovlivnila nastupující básnickou generaci. V letech 1965-1988 vyšly v Odeonu jedenáctisvazkové Sebrané spisy Vladimíra Holana péčí jeho dlouholetého editora Vladimíra Justla. Ten je také spolu s Pavlem Chalupou editorem právě vycházejících Holanových spisů v nakladatelství Paseka. |
Holan překládal z francouzštiny od poloviny 30. let, kdy se stal hlavním redaktorem uměleckého časopisu Život, z něhož vlastním přičiněním udělal nejprestižnější český umělecký časopis své doby. V Životě publikoval stovky překladů nejen z francouzštiny, ale i z angličtiny, němčiny, ruštiny i staré čínštiny.
Z francouzských básníků dále autor za svého života sestavil šest samostatných knih: Pierre de Ronsard: Básně, Jean de la Fontaine: Adónis, Charles Baudelaire: Žena, Léon-Paul Fargue: Vzpomínky fantomu, Georges Chenneviere: Maličko hudby vzdálené a Charles Vildrac: Lásky.
Dvě z nich, kniha Farguova a Chennevierova, nikdy nevyšly, přestože byly v roce 1948 již vysázeny, a jejich zařazení v kompletních francouzských překladech ve Spisech je tedy první příležitostí seznámit se s nimi.
Kromě větších bloků věnovaných výše zmíněným básníkům a několika dalším obsahuje více než šestisetstránkový svazek Překlady II v chronologickém řazení také jednotlivé překlady z díla francouzských básníků od 16. do 20. století. Najdeme mezi nimi například Victora Huga, Gérarda de Nervala, Charlese Vrose, Paula Verlainea, Tristana Corbiéra, Arthura Rimbauda, Guillauma Apollinairea, Jeana Cocteaua, Paula Éluarda, Tristana Tzaru či Louise Aragona.
"O významu a vlivu francouzské poezie na Holanovu tvorbu není nutné spekulovat. Vliv to byl obdobně magický, jaký měla tato poezie na celou meziválečnou generaci českých básníků," píše v závěrečné poznámce editor Pavel Chalupa a uvádí, že sám Holan nejčastěji mezi svými vlivy citoval Rimbauda a Mallarmého (v této souvislosti je s podivem, že od prvního jmenovaného přeložil pouze jedinou báseň Slavnosti hladu, od druhého dokonce žádnou).
Ke kvalitě Holanových překladů pak Chalupa uvádí: "Nápadná konzervativnost a mnohdy až hyperkorektní formální preciznost Holanova překladatelství není pro milovníky Holanova vlastního básnického díla překážkou k tomu, aby ve výběru a překladech jeho milovaných básníků nacházeli to, co hledají především: totiž Vladimíra Holana samotného..."
Spisy Vladimíra Holana vydává od roku 1999 nakladatelství Paseka. Každý rok vychází jeden díl. V následujících dvou letech vyjdou ještě zbývající svazky překladů, pod číslem 13 Lyrika (mj. Morgenstern, Pasternak, Shelley, Joyce, Browningová, Lorca) a pod číslem 14 Epika (např. Nizámí, Wordsworth, Lermontov). Celý projekt zakončí v roce 2012 patnáctý svazek Komentář, obsahující ediční poznámky, bibliografii a rejstříky.
Spisy Vladimíra HolanaDosud vydané svazky 1. Jeskyně slov (mj. Triumf smrti, Oblouk, Mozartiana) |
