Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spisovatel a antikomunista Jan Beneš si vzal život

  10:48aktualizováno  10:48
Ve věku 71 let zemřel spisovatel Jan Beneš, vězněný v 50. a 60. letech komunisty. Podle rodinného přítele Martina Štumpfa spáchal sebevraždu.

Spisovatel Jan Beneš | foto: ČTK

Není jasné, proč se literát v pátek večer rozhodl předčasně ukončit svůj život, uvedl Štumpf. Poslední rozloučení se uskuteční v Břevnovském klášteře, přesný termín bude sdělen později.

Jan Beneš se proslavil hlavně jako spisovatel, za vrchol jeho díla je považován reportážní román Zelenou nahoru. V posledních letech ale také budil pozornost pro svůj nesmiřitelný postoj ke komunismu.

Narodil se 26. března 1936 a jako syn důstojníka, kterého po únoru 1948 propustili z armády, se do konfliktu s představiteli moci dostal už jako devatenáctiletý. Tehdy krátce studoval na důstojnickém učilišti v Ružomberku.

První vážné problémy měl ale až v roce 1958, když jej jako vojáka základní služby odsoudili na dva roky pro údajnou krádež výstroje. Absolvent střední umělecko-průmyslové školy pak začátkem 60. let pracoval jako kulisák v loutkovém divadle, ve stejné době začínal i publikovat.

Už v 60. letech vydal tři sbírky povídek, velká část vydání té poslední se už v roce 1969 do knihkupectví nedostala. Od roku 1964 Beneš přispíval i do Tigridova exilového Svědectví a právě to se mu stalo osudným.

V srpnu 1966 byl zatčen a později odsouzen k pěti letům za vlastizradu. Z vězení se dostal v březnu 1968 na prezidentskou milost, kterou mu udělil těsně před abdikací Antonín Novotný.

V roce 1969 emigroval a dalších více než dvacet let strávil v USA; deset let bojoval o to, aby za ním mohli odjet i syn a dcera. Pracoval nejprve jako dělník, v letech 1972 až 1974 působil na Harvardu, poté až do začátku 90. let učil češtinu, zeměpis a dějepis zaměstnance FBI, CIA i diplomaty.

Krátce po listopadu se vrátil do Československa. Proslul jako kritik podle něj příliš smířlivého postoje ke komunismu, zastával se bratří Mašínů i Vladimíra Hučína.

Beneš publikoval i během emigrace, za vrchol jeho díla je považován reportážní román Zelenou nahoru, který líčí americkou realitu 60. a 70. let. V 90. letech vydal další sbírky povídek a čím dál častěji se věnoval literatuře faktu.

V roce 1997 vystoupil z Obce spisovatelů na protest proti minulosti jednoho z jejích funkcionářů. V červenci před dvěma lety pak vzbudil Beneš pozornost, když během konfliktu s jiným řidičem vytáhl poplašnou pistoli. Soud jej nejprve odsoudil ke čtyřměsíční podmínce, krajský soud ale později verdikt zrušil. - více zde

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Frankurtskou radnici Römer během knižního veletrhu ozvláštnila světelná show...
KOMENTÁŘ: Letos ve stínu, za dva roky v Lipsku mají naše knihy šanci

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Frankfurtský knižní veletrh, který v neděli skončil, vsadil letos na čtenářskou kartu – a jeho návštěvnost znovu vzrostla.  celý článek

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.