Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Špinavé poklady a drzá kázání z chrámu hříšného reverenda

  17:15aktualizováno  17:15
Na český trh se prostřednictvím distribuční společnosti Maximum Underground dostala produkce kultovního švýcarského labelu Voodoo Rhythm Records.

Reverend Beat-Man | foto: Voodoo Rhythm Records

Reverend Beat-ManFirmu založil už na začátku 90. let zkušený bluesman, hudebník a skladatel říkající si Reverend Beat-Man. Rozhodl se dát prostor svému srdci blízkému stylu, tzv. "dirty blues", tedy drzému, neuhlazenému až neomalenému bluesrocku, někdy s prvky punku, někdy rockabilly, jindy garážového rokenrolu nebo třeba folku.

Rozhodně nejde o jasnou hudební škatulku, naopak, svoboda projevu patří mezi priority labelu. Většina umělců na značce sdružených ale má společný alespoň nakřáplý zvuk kytar a neomalený pěvecký projev.

Nejznámějším umělcem Voodoo Rhythm Records je nepochybně excentrický americký bluesman Bob Log III, který dříve vydával svá alba na americké značce Fat Possum Records. K ní je ostatně právě produkce Voodoo Rhythm Records nejpříbuznější. Nejde jen striktně o tradiční blues, ale také o mnoho jeho rozličných alternativ.

Podobnost labelů je v lásce k blues a magické náladě, kterou vytváří. A také v péči, kterou oba věnují i vizuálním propojení svých nosičů. Převážně retro vizáž mají i tituly, které do české distribuce zamířily mezi prvními.

kytarové pouzdro Reverenda Beat-Mana

REVEREND BEAT-MAN: Surreal Folk Blues Gospel Trash Vol. 2
Pravidlo o tom, že kovářova kobyla chodí bosa, u Voodoo Rhythm Records neplatí a pan majitel sám sobě vydává nahrávky celkem pravidelně. Byl by také hřích, kdyby tomu tak nebylo. Jeho surový bluesový projev převážně s dominantní vyvazbenou kytarou, ale klidně i odbočka k country-punku (Blue Moon Of Kentucky) působí skutečně monstrózně. Reverend Beat-Man je především skvělý zpěvák s různými polohami projevu, od punkového ataku až po předení starého kocoura.

ANDY DALE PETTY: All God´s Children Have Shoes
Kouzlo tohoto teprve osmnáctiletého amerického písničkáře je v naprosté přirozenosti, upřímnosti a dokonalé stylovosti. Ta se odráží nejen na nahrávce samé, ale i v jeho životním stylu - mezi městy, ve kterých hraje po klubech a hospodách, se prý přepravuje ve stylu "hoboes", tedy naskakováním - samozřejmě "načerno" - na jedoucí vlaky. Na albu kromě vlastních písní a instrumentálek brousí i k americkým tradicionálům, k Johnnymu Cashovi, Johnu Faheymu i Bobu Dylanovi, který je spolu s Woodym Guthriem jeho hlavním idolem.

MOVIE STAR JUNKIES: Melville
Kupodivu italská kapela, která přichází s konceptuálním albem věnovaným spisovateli Hermanu Melvillovi a jeho Bílé velrybě, zní ze všeho nejvíc australsky - s energií i odkazem blues pracuje podobně jako Nick Cave kdysi v kapele The Birthday Party, ale volnější písně mohou připomenout i produkci jeho The Bad Seeds. Dalším vlivem, pod kterým podle vlastních slov kapela pracuje, resp. vznikla, jsou někdejší američtí The Gun Club, jedni ze zakladatelů psychobilly, inspirovaní ovšem chicagským blues i country. To všechno je na albu Melville ve svrchovaně natlakované podobě. Velký objev!

POSSESSED BY PAUL JAMES: Cold And Blind
Písničkář s prapodivným pseudonymem nosí pravé jméno Konrad Wert, pochází z Floridy, ale do současných třiceti se stačil "probydlet" půlkou Spojených států, od Texasu po Kalifornii. Je tedy logické, že má odkud čerpat inspiraci i písničky, "vyzdrojované" hlavně ze starého amerického folku. Při Wertově poslechu se zdá, že není nic snazšího než být takovýmhle písničkářem, i jeho interpretace (kytara, bendžo, housle, rytmus dodává tamburína nebo dupání na ozvučenou krabici, tzv. stomp box) je zcela přímočará. Ale tady jde o autenticitu, ne umění.

THE GUILTY HEARTS: Pearls Before Swine
Další dávka ostrých a nabroušených garážových kousků od losangeleské čtveřice. Přímočarý rokenrol postavený na stěnách dvou zkreslených kytar a punkovém zpěvu má ovšem rytmiku, která jako by vypadla z nahrávek klasiků mississippského blues 90. let, jak se je podařilo zachytit v úvodu zmíněným Fat Possum Records. Ostatně právě vliv lidí jako R. L. Burnside, T-Model Ford, ale také Joh Spencer Blues Explosion je na tvorbě The Guilty Hearts dost patrný.

STINKY LOU AND THE GOON MAT WITH LORD BENARDO: 12 Roots´n´Boogie Blues Hits
Není úplně jasné, odkud tahle prapodivná trojice pochází, ale jedno je jisté: jestliže The Guilty Hearts si mississippské drsoně s levnými elektrickými kytarami dobře naposlouchali, tahle parta působí, že jim seděla u nohou, chodila pro panáky, odváděla je z hospod do chatrčí a přitom velmi bedlivě naslouchala každému slovu, každému tónu. Naprosto věrný, energický a přitom zcela důvěryhodný sound zcela opravňuje velkohubý (jistěže s nadsázkou myšlený) název tohoto skvělého alba.

MAMA ROSÍN: Tu as perdu ton chemin
V kontextu produkce Voodoo Rhythm Records je kapela Mama Rosín jednou z největších rarit. Hraje totiž cajun, resp. zydeco (tedy, v prvním případě hudbu do Louisiany přistěhovalých Francouzů z Kanady, ve druhém případě černochy převzatou, upravenou a s blues spojenou variantu téhož; v obou případech s dominantním akordeonem), ale přitom pochází z Ženevy. Tradiční nástroje jsou u Mama Rosín rozšířeny o elektrickou kytaru, celkový výraz nijak nezaostává hlavně co do nápřahu za klasickými nahrávkami těchto žánrů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kapela Inekafe
VIDEO: Slovenští Inekafe se v klipu vydávají na neznámou planetu

Skupina Inekafe letos oslavuje 22 let existence. Při té příležitosti vydává kompilaci největších hitů, připravuje se na prosincové česko-slovenské turné a...  celý článek

Houslista Leonidas Kavakos a dirigent Jakub Hrůša na zahajovacím koncertě 122....
GLOSA: Filharmonie bez Bělohlávka a proč je Byčkov rozumná volba

Česká filharmonie odstartovala 122. sezonu. Na konci té minulé přišla o šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka, místo nějž převzal taktovku zahajovacího večera Jakub...  celý článek

David Koller vyzval tuzemské hudebníky, aby předělali některé z jeho sólových...
Než přijde nové album Lucie, zahraje David Koller své hity akusticky

Ještě než se příští rok začnou dít velké věci kolem Lucie, můžou si fanoušci poslechnout muziku Davida Kollera v méně tradičním pojetí. Hudebník se svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.